Výsledky hledání míst

Jednolodní románský kostel ze zač. 12. stol., jeden z osmi v klášterním údolí Glendalough. Opuštěn v důsledku náboženské reformace v 16. stol. Malá kruhová kostelní věž spadla během bouře r. 1818. V 19. stol. kostel zakonzervován. Dobře dochovaná zřícenina, románský a předrománský portál.

Renesanční evangelický kostel byl vystavěn v letech 1574 -1580, patrně na místě stavby starší, za Balašů. V stoletích 17. a 18. doznal chrám přestaveb za Pálffyů. Roku 1808 postihl kostel požár a věž byla opatřena skromnou stříškou. Teprve léta Páně 1924 nabyla věž podoby dnešní.

Základní kámen současného farního kostela byl položen na místě starší stavby 6. května 1794. Dne 21. června 1801 byl kostel slavnostně posvěcen ostřihomským generálním vikářem biskupem J. Viltem.

Barokní farní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v l. 1790–1792 stavitelem Michaelem Clementem. Je součástí památkově chráněného areálu, který dále tvoří ohradní zeď s 10 kaplemi křížové cesty, dvě volně stojící novogotické pohřební kaple, vstupní brána a kovaný krucifix u vstupu na hřbitov.

Původní pozdně barokní kaple z let 1777-1780 byla významně rozšířena r. 1873 na kostel v historizujícím slohu. Nyní farní kostel Nejsvětější Trojice s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 chráněná kulturní památka a historická dominanta obce.

Římskokatolický pozdně empírový kostel Nejsvětější Trojice v Těšeticích pochází z let 1843-1848. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel Nejsvětější Trojice v Běhařovicích je goticko-renesanční stavba z r. 1526, kterou nechal vybudovat Jiří Kryštof Teuffel, svobodný pán z Gundersdorfu, původně jako protestantskou. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel Nejsvětější Trojice v Babicích je historizující stavba z let 1858-1865 na místě středověkého kostela. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři je ukázkou hodnotné sakrální barokní architektury z 18. stol. s jádrem starší renesanční stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel Nejsvětější Trojice v Neznašově postaven ve 14. stol. ve stylu cisterciácké gotiky a později přestavován. Dříve považován za stavbu z 18. stol., podle novějších poznatků chyba opravena. Kostel filiální ve farnosti Týn n. Vlt. s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel Nejsvětější Trojice v Litíči stojí na hřbitově na návrší nad obcí. Nahradil původní renesanční stavbu z r. 1586. Původní kostel zbořen r. 1860 a v letech 1860–1861 postaven kostel současný v novorománském slohu. Nyní v majetku obce, církevně využíván jen příležitostně.

Venkovský kostelík v Hostíkovicích u Holan na pískovcovém pahorku, obklopený nepoužívaným hřbitovem. Stavba z přelomu 13. a 14. stol., původně zasvěcená sv. Kateřině. Při přestavbě 1839 změněn tvar většiny oken, přistavěna sakristie a předsíň.

Pozdně gotický kostel z let 1488–1500 si postavil žitavský tkalcovský cech u západní brány do města. Stavbu postihla řada pohrom, zejména za třicetileté války, současná podoba je výsledkem opravy roku 1889. Obklopen hřbitovem s řadou historických náhrobníků (nejstarší dochovaný 1580).

Farní kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy prvně doložen při vysvěcení r. 1328. Při barokní opravě po požáru vzniklo r. 1696 dvouvěžové vstupní průčelí. V r. 1727 byla Jakubem Augustonem postavena fara a hřbitovní zeď s branami. Od r. 2010 kostel v generální rekonstrukci.