Výsledky hledání míst

Podle posledních výzkumů byl kostel postaven v poslední třetině 13. stol. raně gotickém slohu a zachoval se do dnešní doby v téměř nezměněné podobě. Věž kostela nese zvon z r. 1472, v interiéru kostela je převážně barokní mobiliář - oltář z r. 1648, kazatelna z r. 1700 či kruchta z r. 1722.

Ve 13. stol. zde stála původní kaple, přestavěná na kostel. V letech 1749–1752 kostel barokně přestavěn. Kostel obklopen hřbitovem a do hřbitovní zdi vsazena kaplička pocházející z roku 1765.

Nedaleko místa původního zašovského kostela byl v letech 1714 – 1725 vystavěn nový barokní kostel. Farní kostel Navštívení Panny Marie v Zašové je největší poutní chrám na Valašsku.

Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.

Kostel stojící v horní části Náměstí Míru ze 13.století.

Farní kostel Navštívení Panny Marie je poprvé zmiňován již v letech 1344–1352 a tehdy spadal do vlastnictví pánů z Chřenovic. Od počátku 16. století jej vlastnili Bohdanečtí z Hodkova a od roku 1677 byl spolu s obcí připojen k Ledečskému panství.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie Na Vršíčku postavený v letech 1744-1747 stavitelem Janem Mourkem. V letech 1994-1998 byla provedena oprava venkovního pláště kostela, projekt zpracoval Ing. arch. Jan Soukup z Plzně.

Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.

Kostel slouží jako poutní místo a konání procesí. Stojí na místě gotické poutní kaple o níž není znám rok založení.První zmínka o kapli je z roku 1592.Velká přestavba proběhla v druhé polovině 18.stol. 9.10.1999 vysvěcena soška Květnovské Madony.

Poutní kostel z 1. poloviny 18. století u "zázračného" pramene, vzniklý přestavbou o málo starší kaple.

Raně barokní kostelík s rodinnou hrobkou nad Vojnicemi byl postaven roku 1687 Václavem Markvartem z Branišovic. Dodnes je majetkem vlastníků místního zámku, proto je velmi omezeně přístupný. Slohově jednotné vnitřní vybavení z konce 17. století.

Kostel na někdejším morovém hřbitově postaven v letech 1682–1684. Ambit postaven r. 1776, poslední úprava r. 1881 (Fr. Schmoranz). Dnes hlavní přeloučský hřbitov, několikrát rozšířený. Kostel slouží pro pohřební obřady, jinak nepřístupný.

Významné mariánské poutní místo založil roku 1684 Julius Sasko-Lauenburský, stavbu dokončila roku 1723 jeho dcera Anna Marie Toskánská. Stavba kolem dvou nádvoří zahrnuje kostel, zvonici, arciděkanství, tříramenný ambit se sedmi kaplemi a hřbitov.

Barokní kostel ve frontě kežmarského Hradního náměstí vystavěný kolem r. 1654 řádem Paulínů. Po požáru v r. 1741 byl přestavěn do současné podoby.

Mimořádně hodnotná barokní stavba na půdoryse elipsy z let 1710–15 vystavěná F. Hasslerem na místě starší hrázděné kaple z 16. století. Kostel vykazuje prvky hornoslezského uměleckého vlivu. V interiéru hodnotné fresky F. Nabotha a J. K. Handleho.