Výsledky hledání míst

Opatství Maria Laach je středověký benediktinský klášter. Založen roku 1093. Mohutný klášterní kostel patří mezi vrcholné románské stavby. Trojlodní bazilika se dvěma chóry. Od r. 1956 probíhala restaurace kostela. Vnitřek kostela po restaurování poměrně prostý. Kostel má šest zvonů a velké varhany.

Gotický kostel z r. 1331. V r. 1464 pobořen a r. 1527 obnoven. V r. 1712-1725 barokně přestaven. Za císaře Josefa II. zrušen a stal se zříceninou. R. 1887 na zřícenině kostela postavena rozhledna, počátkem 20. stol. zbořena a r. 1969 opět postavena. Příležitostně přístupná.

Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.

Mauzoleum z roku 1901, inspirované palladiánskou architekturou 16. století, si nechali jako rodinné pohřebiště postavit novoměstští textilní magnáti Klingerové. Po roce 1945 zchátralo, obnoveno 1995–2000. Dominanta městského hřbitova.

Knížecí hrobka Fürstenbergů v Nižboru je podzemní stavba z r. 1787 založená po zákazu Josefa II. pohřbívat v kostelích. Fürstenbergům patřil Nižbor od 1. pol. 18. stol. do r. 1929, kdy ho prodali státu. Hrobka byla celkově rekonstruována r. 2014.

Kříž s nástroji Kristova umučení a kohoutem jako symbolem Vzkříšení převezl do Úbislavi z Bavorska zdejší rolník a povozník František Štoural. Opravován 1960, 1988 a 2000.

Kostel sv. Gertrudy je románský kostel. Jeden z nejstarších románských kostelů. Vysvěcen r. 1046. Dvě věže po stranách a osmiboká zvonice nad jeho středem. V interiéru vyřezávané kazatelny z 18. stol. a relikviář sv. Gertrudy. Dnes se z kostela stalo sídlo farnosti.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.

Klášter v Ostrově, známý také jako Posvátný okrsek Ostrov, vznikl v druhé polovině 17. století, jeho zakladatelkou byla Anna Magdaléna vévodkyně sasko-engernská a vestfálská (rozená Popelová z Lobkovic). Zrušen v roce 1877.

Piaristická kolej s pozdně barokním trojlodním kostelem piaristů. Kostel podle projektu Kacpra Bażanky z let 1718–1728, s freskami Franze Ecksteina a s průčelím Francesca Placidiho z let 1759–1761. R. 1866 byl kostel krátce využíván jako vojenský sklad, r. 1867 byl navrácen pro bohoslužby.

V letech 1769–1773 postaveno piaristické kolegium. Stavba gymnázia začala v roce 1805 a v roce 1806 byla dokončena. Budova členěná pilastrovým řádem zvětšená na symetrickou čtyřkřídlou dispozici, ve vstupní části věž. V letech 2001–2002 proběhla rozsáhlá obnova.

Piaristická kolej a gymnasium s kostelem sv. Kříže byly postaveny na místě starších objektů v letech 1758-1824. Vzdělávacím institucím sloužily i po odchodu řádu z Prahy v 70. letech 19. století, kdy se uvažovalo s demolicí kostela.

Johanitská komenda byla založena na předmostí Juditina mostu jako strážný a sociální ústav roku 1169. Řád zde s přestávkou 1950–90 sídlí dodnes. Kostel i okolní budovy prošly ve 13.–18. století řadou přestaveb.