Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel ze 14. století. Poté byl roku 1555 renesančně přestavěn. Roku 1729 byl znovu přestavěn a to barokně, včetně rozšíření presbyteria a přistavění věže. V nice presbytáře socha Panny Marie, patrně od J. F. Pacáka.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Gotický kostel upravený ve III. čtvrti 14. století byl těžce poškozen za třicetileté války (oprava 1664) a zejména požárem 1874. Při obnově 1885–86 byl výrazně upraven. Následky poválečného chátrání odstranila amatérská oprava 1970–97. Obklopen hřbitovem, v jehož obvodové zdi zvonice (viz heslo).

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.

Farní kostel někdejšího klášterního městečka Ostritz byl postaven při jeho vysazení ve 13. století. Až do roku 1784 příslušel pražskému arcibiskupství. Původně gotickou, barokně přestavěnou stavbu obklopuje bývalý hřbitov, na jeho východním okraji stojí klasicistní budova staré katolické školy.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se štíhlou hranolovou věží přisazenou k vysoké protáhlé lodi je situován na jihozápadním okraji obce. Kostel pozdně románského až raně gotického původu byl barokně upraven a je známý zdobnými varhany z r. 1703.

Původně románský kostel prošel zřejmě několika gotickými přestavbami (kolem 1390, počátek 16. století), 1736 nevýrazná barokní úprava, 1800 zvýšena věž. Neobvyklý křížově uspořádaný presbytář, síňové trojlodí se sklípkovými klenbami. Vzhledem k poloze dominuje širokému okolí.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudován v letech 1910–1914 (vysvěcen až v říjnu 1918). Trojlodní kostel podle návrhu architekta Wenzela Mattusche je vystavěn ve tvaru kříže. Nejkrásnější stavba ve Vítkově. 28.4.1994 prohlášen za kulturní památku.

Původní románský kostel vystavěn ve 13. století. Goticky přestavěn r. 1384. Nově vystavěn r. 1606. Po požáru přestavěn v l. 1670–1678 a získal barokní podobu. Úpravami prošel v polovině 18. století, kdy byla přistavěna věž.

Na místě původního dřevěného kostela v letech 1834–1838 vystavěn kostel nový, kamenný, od r. 1898 farní. R. 1902 přistavěna nová sakristie a r. 1919 pořízeny nové varhany. Opravy kostela probíhaly v letech 1931, 1964 a po roce 2005.

Barokní, v jádru gotický kostel, prvně zmiňován r. 1270. Po požáru v r. 1541 renesančně obnoven r. 1549 Václavem z Boskovic. R. 1572 přistavěna věž. R. 1726 vyhořel, barokně přestavěn – arch. Antonio M. N. Beduzzi, částečně dle plánů D. Martinelliho. V interiéru bohatá sochařská a malířská výzdoba.