Výsledky hledání míst

Původně románský kostel prošel zřejmě několika gotickými přestavbami (kolem 1390, počátek 16. století), 1736 nevýrazná barokní úprava, 1800 zvýšena věž. Neobvyklý křížově uspořádaný presbytář, síňové trojlodí se sklípkovými klenbami. Vzhledem k poloze dominuje širokému okolí.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudován v letech 1910–1914 (vysvěcen až v říjnu 1918). Trojlodní kostel podle návrhu architekta Wenzela Mattusche je vystavěn ve tvaru kříže. Nejkrásnější stavba ve Vítkově. 28.4.1994 prohlášen za kulturní památku.

Původní románský kostel vystavěn ve 13. století. Goticky přestavěn r. 1384. Nově vystavěn r. 1606. Po požáru přestavěn v l. 1670–1678 a získal barokní podobu. Úpravami prošel v polovině 18. století, kdy byla přistavěna věž.

Na místě původního dřevěného kostela v letech 1834–1838 vystavěn kostel nový, kamenný, od r. 1898 farní. R. 1902 přistavěna nová sakristie a r. 1919 pořízeny nové varhany. Opravy kostela probíhaly v letech 1931, 1964 a po roce 2005.

Barokní, v jádru gotický kostel, prvně zmiňován r. 1270. Po požáru v r. 1541 renesančně obnoven r. 1549 Václavem z Boskovic. R. 1572 přistavěna věž. R. 1726 vyhořel, barokně přestavěn – arch. Antonio M. N. Beduzzi, částečně dle plánů D. Martinelliho. V interiéru bohatá sochařská a malířská výzdoba.

Kostel vznikl přestavbou pův. kostela nebo kaple v l. 1612–1620 na obj. Bohuše st. Kokorského z Kokor a na Laškově (pamětní deska). R. 1806 byl kostel výraznou přestavbou rozšířen. R. 1929 vyzdobil interiér akad. malíř Jano Köhler. Z mobiliáře je cenná zejm. rokoková varhanní skříň z r. 1740.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1772–1779. Až r. 1843 byla při kostele zřízena samostatná fara. Zvony byly opakovaně zrekvírovány během světových válek, r. 1973 byly odlity tři nové zvony. V průběhu let byl kostel několikrát opravován, naposledy roku 1972. R. 2000 byl nově omítnut.

Původní kostel byl založen asi již v 11. století a zničen byl vypálen v r.1741. Nový kostel byl postaven v pozdně barokním stylu v letech 1773 – 1778. Opravy kostela proběhly po roce 1940 a počátkem 21. století.

Románský kostel z poč.13.st. Za husitských válek pobořen a obnoven až okolo roku 1653. V l. 1712–13 rozšířen o nový presbytář, zákristii a předsíň. V 2. pol. 18.st. barokně přestavěn interiér. Kolem kostela býval hřbitov, dodnes obehnaný ohradní zdí.

Chrám pochází z první poloviny 14. století. Kostel utrpěl při požáru r.1779 a při rekonstrukci byla dokončena jeho barokní přestavba. Koncem 20. století prodělal kostel celkovou rekonstrukci a byla mu navrácena gotická podoba.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.

V jádře gotický, později renesančně a barokně upravovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 13. století. Současná podoba je po úpravách způsobených zemětřesením r. 1789. V interiéru cenné gotické nástěnné malby. Při kostele renesanční zvonice.

Současný barokní kostel postaven na místě původního gotického r.1738. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí do níž je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků z druhé pol. 16. a počátku 17. století.

Kostel vystavěn v 1. pol 14. st. v gotickém stylu. Ve 3. čtvrtl. 18. st. prošel barokní přestavbou. Jednolodní obdélná stavba se čtvercovým presbytářem. Zařízení kostela rokokové z konce 18. st. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov.