Výsledky hledání míst

Pískovcový převis vytváří nad pravým břehem Křinice ve střední části Kyjovského údolí jeskyni, ve které vždy v zimě vzniká spolupůsobením vody, prosakující z malého potůčku, a mrazu bohatá výzdoba z ledových krápníků.

Jeskynní vyhlídka je výrazná žulová skála nad údolím Ohře mezi Loktem a Svatošskými skalami. Na jejím vrcholu je ploché skalisko s křížem a vrcholovou knížkou. Je odtud vyhlídka na plošinu Slavkovského lesa a meandr řeky Ohře. Nejlépe dostupná je neznačenou cestou od samoty Na Skalách (Vildenava).

Na vrcholu Ještědu na místé vyhořelého hotelu z počátku 20.st. vystavěna v l. 1966-1973 moderní věž s restaurací, hotelem a telekomunikačním zařízením. Její tvar navazuje na kuželovitý vrchol hory a dodává mu elegantní aerodynamickou špičku

Jesuité budovali své sídlo v Březnici s podporou pobělohorského majitele panství Přibíka Jeníška z Újezda v letech 1638–51 nejprve jako residenci, od roku 1651 jako kolej. Po zrušení řádu 1773 sem přenesena fara z Bubovic, kam město předtím spadalo.

Malá, či letní residence, kterou si vybudovali jesuité, když na konci 17. století přesídlili z nedalekých Krašovic do Pertovic. Nápadná jednopatrová budova residence s vysokou věží stojí na náměstí nedaleko kostela.

Tvrz z 1.pol. 15. stol. byla v 17. stol. přestavěna na barokní zámek. V letech 1857-1859 ji dal Jan Nepomuk Kaňka novogoticky přestavět, vybudovat anglický park, knihovnu a obrazárnu. Od r. 1948 je zde domov mládeže.

Renesanční zámeček, ve kterém byla v posledních letech umístěna škola, vybudovali z původní tvrze Podstatští z Prusinovic v roce 1559 a později, v 18.stol. ho barokně upravili. Nad portálem jsou renesanční erby stavebníků.

První písemná zmínka o vsi z r. 1374. V obci veřejně přístupný výtok vody. Vznikl začátkem 20. stol. Důležitý zdroj vody pro obec. Kolem r. 1900 postavena kašna, zásobárna vody pro obec. Kašna slouží dodnes. Umístěna zde tabulka, že voda není pitná.

Gotický hrad přestavěli postupně jeho majitelé na renesanční zámek. V 17. st. dal Jan Ludvík Raduit de Souchez dostavět východní křídlo a kapli sv. Ludvíka na někdejší gotické baště. Novodobá rekonstrukce umožnila muzejní využití zámku (Moravské zemské muzeum).

Původní dřevěný lovecký zámeček nechal vystavět Ludvík Raduit de Souchez v 80. letech 17. stol. Roku 1879 nechali na jeho místě Locatelliové postavit tento bohatě zdobený historizující zámek. Dnes slouží jevišovický Nový zámek jako domov pro seniory, park však je veřejnosti přístupný.

Historie technického vodního díla sahá patrně až do středověku. Jez sloužil k zadržování vody pro náhon nedalekého vodního mlýna, popřípadě jako hráz nádrže pro potřeby původního vranovského hradu v době obléhání.

Jako náhrada původního stavidlového jezu byl asi o 150 m po proudu v l. 1908–11 postaven pohyblivý jez o dvou polích s železobetonovou lávkou pro pěší, vodní a parní elektrárnou. Celý komplex dle návrhu arch. J. Sandera je proveden v secesním slohu.

Jezdecká kasárna vyplňují jihovýchodní část pevnostního města. Roku 1784 byla postavena jako budova kolem tří uzavřených nádvoří. Dnes slouží jako depozitář archivu Národního musea a výstavní prostor musea ghetta.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.

Jezdeckou sochu krále Ludvíka I. zhotovil sochař Maximilian Ritter von Widnmann. Základ stavby navrhl Leo von Klenze a Ludwig von Schwanthaler. Dne 25. srpna 1862, v den narozenin Ludvíka I., byla slavnostně odhalena. V r. 2010 byla socha zrekonstruována.