Výsledky hledání míst

Původně rezidenční dvůr, jako tvrz (hořejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Skoro 300 let patřil cisterciákům ve Vyšším Brodě. Zachovalá tvrz je pěkně opravena. Součástí areálu je bývalý pivovar. Slouží jako penzion (Haberský vrch).

Pův. rezidenční dvůr, jako tvrz (dolejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Po prodeji dvora s tvrzí r. 1581 Vilémovi z Rožmberka změněna na poddanskou usedlost. Tvrz byla po navrácení původním majitelům opravena. Slouží v současnosti jako soukromý rodinný obytný dům.

Trojkřídlý klasicistní zámek byl přestavěn ze straší, tehdy již zaniklé tvrze po roce 1824, kdy se panství stalo majetkem Jana Herringa z Frankensdorfu. V dnešní době budova slouží jako ústav sociální péče.

Prosté šlechtické sídlo v někdejší samostatné obci, dnes součásti Ústí nad Labem. Charakterem a dobou vzniku stojí na pomezí tvrze, panského domu a zámečku. Je v soukromých rukou a prošlo rekonstrukcí ukončenou r. 2020. Majitelé zájemcům na požádání umožňují prohlídku.

Původní barokní zámek vystavěn v l. 1717–20. Koncem 19. století vyhořel. Při opravě přestavěn na školu a jako škola sloužil až do roku 1992. V roce 2007 zámek zakoupil Petr Rudolf Vančura, zpřístupnil některé místnosti a zámek začal plnit funkci muzea a začaly se zde konat koncerty.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.

Hadriánův oblouk připomíná římský triumfální oblouk. Vystavěn v letech 124 až 129 n. l. císařem Hadriánem. Předěl mezi starým řeckým a nově vystavěným římským městem. Tvoří jej kamenný oblouk se sloupovím na vrcholu. Je 18 metrů vysoký.

Vodní hrad Hagenberg prvně zmiňovaný v r. 1264 nechali vybudovat v 1. pol. 13. stol. Hackenbergové. Po r. 1677 hrad nechal Theodor von Sinzendorf přestavět na barokní zámek. Později využíván pro zemědělské účely. V současnosti je v soukromém vlastnictví.

Původně vodní hrádek ze 14. století, přestavěný na zámek v renesančním stylu, částečně zbořený, dodnes zachovalý vodní příkop s mostem do vstupní brány. Od r. 1998 je objekt v soukromém vlastnictví (zrekonstruován) a není přístupný veřejnosti.

Kamenná rozhledna (34 m), 758 m n. m. Roku 1902 byl položen základní kámen rozhledny, dostavěna a slavnostně otevřena byla r. 1904. Rozhledna byla postavena podle projektu W. Kreise z Drážďan ašským stavitelem Ernestem Hausnerem. Spolu s turistickou chatou je součástí sportovního areálu.

Věž vznikla v roce 1933. Po zasažení bleskem v roce 1953 vyhořela. Opravena a znovu zpřístupněna v roce 1996. Zasklená vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m a je přístupná po zdolání 133 schodů.

Barokní lovecký zámeček postavený v r. 1773 Františkem Oldřichem Kinským. Od r. 1812 přechází na kosteleckou větev. V r. 1870 byl zámeček přestavěn na myslivnu. Kostelecké větvi Kinských patřil do r. 1948 a v r. 1992 jim byl v rámci restitucí opět navrácen a slouží potřebám Kinského lesní zprávy.

Hájenka na Březníku ležící asi 8 km záp. od Modravy poblíž Roklanského potoka v Luzenském údolí patří k nejdeštivějším územím v České Republice. Od r. 2002 informační středisko Národního Parku Šumava, v letní sezoně pohostinství.

Klasicistická prízemná kúria v obci Hajnáčka pochádzajúca z roku 1810. Kúria je doplnená o sýpku, hospodársku budovu a záhradu. Všetky tieto objekty boli vyhlásené ako Národné kultúrne pamiatky v roku 2024. O kúpu kúrie prejavila záujem Banskobystrická župa, ktorá ju plánuje zrekonštruovať a posilniť turistický ruch v regióne.

Ranorenesančný kaštieľ postavený rodom Bezeghovcov na prelome 15. a 16. storočia je jedným z najstarších kaštieľov na Slovensku. Nachádza sa v mestskej časti kúpeľného mesta Sliač - Hájniky. Od roku 1921 je v majetku rodiny Beličkovcov, ktorí v ňom žijú dodnes.