Výsledky hledání míst

Renesanční zámek na jižním okraji centra města, původně gotický hrad ze 13. stol. přebudovali v honosný renesanční zámek v l.1571 - 1574 Thurzové. V l. 1624 - 1868 vlastnila zámek Esterházyové, poté rodina Popperů. Od r. 1960 probíhá dlouhodobá rekonstrukce zámku.

Původně na místě zámku stála tvrz z konce 15. stol. Dnešní, původně barokní zámek, založen za hraběte Erdmana Kryštova Pruskovského polovině 18. stol., byl za hraběte Viléma z Reichenbachu-Losenic pseudogoticky přestavěn v polovině 19. stol.

Na barokní zámek byla kolem roku 1651 přestavěna starší tvrz. V r. 1754 byl přestavěn a upraven pro účely obývání vrchností. Později byl využíván státním statkem Hluboká. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví.

Zámek s dvorem a zahradou založený snad cisterciáckými opaty je doložen v pol. 18. století. V 19. století byl majetek obvykle pronajímán a zámek sloužil jako sídlo nájemců. Později byl areál užíván jako zemědělské družstvo. Dnes v soukromých rukou.

Barokní lovecký zámeček s oborou založen roku 1770. V roce 1827 zámeček změněn na hájovnu a obora zrušena úplně. V druhé pol. 20. stol. sloužil zámek potřebám Východočeských lesů.

Zámek (kaštieľ) si v r. 1668 nechal postavit původem chorvatský šlechtic Mikuláš Draškovič. Na počátku 18. stol. jej získali a rozšířili Forgáčové. Dalšími majiteli byli Čenkayové. Poté zchátralá budova přešla do vlastnictví státu. Dnes muzeum.

Kúrii (skromnější sídlo šlechty) nechal vybudovat počátkem 17. stol. Juraj III. Druget z Humenného, manžel Kataríny Nádašdyové, která byla dcerou Alžběty Nádašdyové (rozené Báthoryové). Později sídlo přešlo do majetku rodu Andrásy (Andrášiovcov) a poté Jesenských (Jesenskovcov).

Zámek Nádašdyovců, lidově zámek Báthoryčky. V r. 1602 jej získal František Nádašdy, manžel A. Báthoryové. R.1662 vyhořel, jako poslední majitel se uvádí statkář Springer v 18.st., zámek už byl neobyvatelný. Zachovala se jen dlouhá zeď a pozůstatek bašty. Zbytek je zastavěn rodinnými domky.

Országhův zámek je jeden ze tří zámků v Čachticích. Zachovala se obvodová zeď s okrouhlou baštou, viditelně však místy dostavovaná a zarovnaná. Zbytek zdi se dvěma otvory po oknech se zachoval dodnes. O zámku nejsou podle literatury známé bližší údaje ani o jeho historii, ani o jeho podobě.

Zámek s přilehlým parkem vzrostl ze staršího objektu tvrze za Antonie z Klebelsberku (rozené Krakovská z Kolovrat) v rozmezí let 1773-1785. Jedním z majitelů zámku v 19. stol. byl např. i hrabě František Josef Desfours. Dnes zde sídlí umělecká škola.

První zmínka o kúrii pochází z r. 1543, kdy ji vlastnil Jan Dernschwam z Hradičína. V 17. stol. ji vlastnil Pavol Kelio, od jehož rodu získala i svůj název Killyho kúria. V 19. a 20. stol. ji vlastnili Pálffyové. Dnes je v soukromém vlastnictví a probíhají zde rekonstrukční práce.

Původní gotická tvrz rozšířena na zámek koncem 15. či zač. 16. stol. za potomků Bohuslava Bohuše z Otěšic. Otěšičtí vlastnili zámek od r. 1443 do r. 1591. Zbytky tvrze tvoří severozápadní část zámku. Dnes čtvercová budova krytá mansardovou střechou.

Renesanční zámek vybudovaný v letech 1588-1615 na místě původní tvrze. V 19. století novogoticky přestaven. Ve 20.stol. honosná pseudogotická fasáda odstraněna. Zámek se tak vrátil k původnímu renesančnímu stylu. V 19. stol. založen anglický park.

Zámek byl původně tvrzí z r. 1543. V roce 1657 tvrz vyhořela a zůstala pustá. V r. 1712 ji koupili Löwensteinové a přestavěli ji v pozdně renesančním stylu na zámek čtvercového půdorysu. Později prošel ještě rozsáhlou barokní přestavbou. Po r. 2020 soukromý a po částečné rekonstrukci.

Barokní zámek postaven v letech 1656 - 1658 jako novostavba. U jeho zrodu stál František Antonín Josef, hrabě von Holleweil. Ke konci 17. stol. nebo začátkem 18. stol. bylo prodlouženo západní křídlo. Ve 20 stol. vyúžíván jako škola, dnes hotel.