Výsledky hledání míst

Sýpka patřící dříve k vrchnostenskému dvoru ve Velkých Losinách z r. 1729, kdy byl majitelem panství Jan Ludvík ze Žerotína. Mohutná stavba na obdélném půdorysu (48 x 18 m). Nad kamenným portálem pískovcový alianční znak Žerotínů a Lilgenau. Opravena stále slouží hospodářským účelům, je nepřístupná.

Vodní mlýn je písemnými prameny doložen k r. 1390. Několikrát vyhořel, např. v letech 1553 a 1850. Pila doložena k r. 1858. Přestavěn z českého složení na umělecké v r. 1893. Komplikovaný areál s dlouhým historickým vývojem. Součástí mlýna rekonstruovaná elektrárna. Nyní muzeum, pivovar a penzion.

Pomník, který připomíná básníka, spisovatele a dramatika Julia Zeyera (1841-1901), byl postaven r. 1913 v pražských Chotkových sadech. Má podobu umělé jeskyně z balvanů jílovské žuly, v níž jsou mramorové postavy z jeho děl. Názvy jeho děl jsou na žulové desce na zadní straně pomníku.

Žiarský renesančně-barokní kaštěl (zámek) nechal kolem r. 1631 na místě staršího sídla vybudovat ostřihomský arcibiskup kardinál Péter Pázmány. V letech 1776-1941 zámek sloužil jako letní sídlo a rezidence biskupů. Později využíván převážně ke školským účelům.

Kamenný kruh zvaný kromlech byl na východním okraji Zichovce vybudován r. 2010 jako novodobá replika prehistorických kruhů keltského původu. Tvoří jej celkem 13 kamenů ze tří různých lomů a hornin o celkové hmotnosti téměř 48 tun.

Renesanční zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. Roku 1680 byla postavena zámecká kaple. Dnes je zámek po renovaci a jsou zde byty.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Bývalá gotická městská brána ze 14. století spojující ghetto s osadou Závodí. V r. 1671 byla zaslepena a včleněna do novostavby jezuitského konviktu. R. 1994 proběhla rekonstrukce. Dvoupatrová věž s got. portálem a vpadlinou padacího mostu.

Raně barokní budova židovské radnice byla postavena v l. 1687–1688 podle plánů arch. G. P. Tencally. Od 18. stol. do r. 1860 byla v budově také židovská škola. Židovská komunita zanikla za 2. sv. války. Radnice od r. 1958 chráněnou památkou, v l. 1974–1980 opravena. Dnes sídlem různých firem.

Pozdně barokní budova byla postavena v době vzniku židovského ghetta, někdy mezi lety 1708 až 1720. Budova sloužila jako obecní dům, byt rabína a od roku 1781 jako škola. Před rokem 1929 ji prodala židovská obec do soukromých rukou a poté sloužila k obytným účelům. Památkově chráněná od roku 2004.

Blok původně židovských činžovních domů z dob rozvoje textilního průmyslu ve Frýdku z konce 19. a začátku 20. století. Zajímavostí je poloha přímo nad někdejším Bílým potokem. Domy částečně zachované, jejich podoba pozměněná rekonstrukcí na konci 20. stol.

Unikátně zachované židovské ghetto založené 1570 Ferdinandem z Lokšan, dnešní podoba z 18.–19. století. Pravidelně uspořádané domy kolem dvou náměstí, uprostřed severního synagoga. Zvláštní status dokládají dodnes zachovaná římská popisná čísla.

Židovské ghetto vzniklo v Postoloprtech snad roku 1692 na východním okraji města. Tvořila ho jediná slepá ulice (dnes Mánesova), podél které stálo 11 domků, později synagoga, špitál a škola s rituální lázní (mikve). Po roce 1945 četné demolice.

Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.

Pozůstatky unikátního vesnického židovského ghetta z počátku 18. století. Současné objekty vznikly scelováním původních miniaturních řadových domků. Ve dvoře zbytek soudobé synagogy, zdevastovaný hřbitov asi 1,5 km východně od vesnice.