Výsledky hledání míst

Vodojem z 20. let 20. stol. Postaven při budování týnišťského vodovodního řádu. V současné době je již nefunkční; objekt využíván k alternativním účelům – muzeum, galerie.

Vodárenská věž postavena v letech 1918–1929 podle projektu architekta Františka Jandy, žáka Jana Kotěry.

Železobetonová válcová vodárenská věž dominuje od 30. let 20. století západní části Terezína. Dodnes funkční prvek zásobování města pitnou vodou byl v nedávných letech opatřen novou omítkou.

Vodojem z roku 1936, u kterého byla poprvé použita železná konstrukce z uhlíkové oceli a nenosný cihlový plášť chránící kontrukci před povětrnostními vlivy a jako architektonický prvek.

Barokní vodárenská věž postavená pro zásobování zámeckého areálu vodou. Stojí na náměstí, obklopeném barokními stavbami a sochami. Po ztrátě původní funkce sloužila jako byty, klubovny, dnes v soukromém vlastnictví.

Vodárenská věž o výšce 45 m stojí v areálu psychiatrické nemocnice. Autorem vodojemu je arch. Václav Roštlapil. Od r. 1908 zásobuje věž areál pitnou vodou. R. 1972 byl vodojem po napojení ústavu na veřejný vodovod odstaven. R. 1996 provedena oprava fasády věže.

Válcová vodárenská věž s bohatým secesním dekorem z roku 1904, postavená dle projektu Osvalda Polívky a technického řešení Jana Vladimíra Hráského. Opravy 1945 a 1993. Celková výška 37 m, objem vodojemu 412 m krychlových.

Vodárenská věž z 20. let 20. století na severním okraji města v místní části Karviná-Hranice.

Vodárenská věž na břehu Kovářského rybníka. Počátkem 18. století postavena hrabětem Věžníkem pro zásobování zámku a rozlehlé zahrady. Úpravy v 80. letech 19. století, od II. světové války bez využití, silně zchátralá.

Poměrně nízká hranolová věž, postavená severně od zámku v Obříství, jehož zásobování vodou zajišťovala zřejmě do provedení labské regulace počátkem 20. stol. Absence slohových znaků neumožňuje její datování, nezmiňuje ji žádná relevantní literatura.

Věžový vodojem postavený roku 1927 v centru tehdy ještě samostatných Zibohlav. Na rozdíl od většiny soudobých obdobných staveb je proveden v historizujícím duchu vzdáleně napodobujícím hradní hlásky (kamenné obložení dříku, tvar oken ap.). V současnosti pravděpodobně nefunkční.

Městská vodárenská věž. Původně barokní stavba z let 1721 - 24; zajišťovala vodu pro Samsonovu kašnu. Přestavěna r. 1882 v neogotickém slohu, na věž osazena válcová nádrž a nynější dlátková střecha. Sgrafito na východním průčelí s městským znakem. Jedna z nejvýznamnějších technických památek města.

Místo dřevěné věže z r. 1495, poškozené více požáry, postavil 1588–91 novoměstský měšťan Karel Mělnický dnešní kamennou. Zato byl 29. 10. 1596 povýšen do šlechtického stavu, čemuž nezabránilo ani vychýlení věže. Velká rekonstrukce skončila roku 2009.

Betonová vodárenská věž v Kladrubech nad Labem z 20. let minulého století byla v letech 2014-2015 upravena výstavbou vnějšího kovového schodiště na rozhlednu přístupnou v rámci prohlídek Národního hřebčína.

Objekt vodárny (vodárenské čerpací stanice) byl postaven v r. 1902 na vodovodu, který zásoboval Litoměřice vodou. Budova stanice od 70. let minulého století chátrala. V roce 2002 až 2003 byla kompletně rekonstruována a je v ní vytvořena expozice o historii vodárenství.