Výsledky hledání míst

Barokní zámek byl postaven v letech 1719–24 stavitelem F. M. Kaňkou pro Františka Josefa Černína. V l. 1919–20 provedl architekt V. Vondráček rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je v zámku sídlo státní správy a je veřejnosti nepřístupný.

Památník ne zcela jasného původu, byl pravděpodobně postaven na paměť francouzských důstojníků a vojáků, kteří zde byli údajně popraveni pro vzpouru v roce 1741.

Zámek byl přestaven v l. 1817–1823 rodem Windischgrätzů z téměř ze tří čtvrtin strženého dřívějšího zámku podle návrhu Jeana Moreau. Později zde bylo učiliště, sídlo vojenských statků a mateřská školka. Dnes je zámek neudržovaný a chátrá.

Roubené sídlo rychtářů ze 16. století, dnešní podoba dílem přestavby r. 1797. Největší roubená stavba v Čechách o rozměrech 33x17x28 m. Dnes sídlem pobočky českolipského muzea.

Půvpdní tvrz přestavěna okolo r. 1600 na renesanční zámek, barokně upraven poč. 18. století. Úpravy r. 1793, současná klasicistní podoba z r. 1831. V současnosti využíván jako výchovný ústav pro chlapce.

Nejstarší veřejná dráha (délka 274 m, převýšení 84 m) využívající závěsu na jediné kolejnici byla otevřena v tehdy samostatné obci Loschwitz 6. 5. 1901. Prodělala několik rekonstrukcí (poslední 2001). Z horní stanice výborný výhled do údolí Labe.

Klasicistní zámek (slovensky kaštieľ) obklopený parkem nechal u starobylého kostelíka ve Vítkovcích vystavět v polovině 19. století rod Szulyovszkých. Areál je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti.

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Zámek byl postaven r. 1847 jako sídlo Rotschildů, později reprezentační budova a sídlo ředitele železáren. Autorem empírové stavby byl Antonín Krause. Necitlivé úpravy proběhly po r.1848. Nyní se připravuje rekonstrukce.

Vítkovické železárny (bývalá Rudolfova huť) a důl Hlubina - areál významné národní kulturní technické památky z 1. pol. 19. stol. Rudolfova huť pojmenována podle zakladatele Rudolfa Habsburského.Těžba ukončena r. 1991 a r. 1998 zastaven provoz pecí. Postupné zpřístupňování areálu a nových expozic.

Větrný mlýn holandského typu postavený kolem roku 1873 mlynářem Josefem Vítkem. Po roce 1918 byl mlýn vybaven benzínovým motorem a později motorem na koks. V r. 1941 byl provoz úřady ukončen. Naposledy se soukolí mlýna roztočilo v roce 1972.

Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.

Původní mlýn o samotě na Blanici doložen od 14. stol. Nynější podoba z r. 1851. Funkční turbína užívána k výrobě elektřiny. Objekt mlýna slouží jako výrobna krmných směsí.

Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.