Výsledky hledání míst

Kovová vyhlídková věž s dřevěným opláštěním o výšce 7,3 m vznikla u kavárny Zámeček v Lovosicích v letech 2018-2019. Stojí na umělé vyvýšenině a je volně přístupná.

Roubená chalupa s částečně zachovaným vnitřním zařízením z II. poloviny 16. století.

Üç Kumbetler je příklad monumentálních hrobek v Anatolii. Největší ze tří kopulí patří Emiru Saltukovi. Postavena na konci 12. stol. Emir Saltuk Cupola vyrobena z broušeného kamene. Na trojúhelníkových štítech reliéfy zvířat. Kulaté oblouky a výklenky kopule jsou ze dvoubarevného broušeného kamene.

Tvrz přestavěná na zámek a následně zrekonstruovaná pro potřeby rekreace.

Mostecká přehrada, postavená mezi lety 1910 až 1913 podle návrhu profesora stuttgartské techniky ing. R. Weyraucha, zadržovala vodu pro město Most. Má nejvyšší přehradní hráz postavenou z lomového kamene u nás (53 metrů vysoká, 225 metrů dlouhá a 4,5 metrů široká). Významná technická památka.

Vodní nádrž Pastviny I. a Pastviny II. vznikla zatopením prostor vykáceného lesa a zemědělských lučních ploch na řece Divoká Orlice. Stavba probíhala od roku 1933 do roku 1938. Je to poslední hráz, která byla stavěna z kamene. Výška koruny hráze činí 31,3 m, šířka v koruně 6,5 m.

Pův. gotická stojící tvrz obdélníkového půdorysu s renes. sgrafity z první třetiny 16. stol. Za stavitele lze považovat Bohuňka Údražského z Kestřan. Tento rod vlastnil panství s tvrzí téměř do konce 18. stol. Od r. 1711 se stává součástí panství Chřešťovice a tvrz byla přestavěna na barokní sýpku.

Údrčský zámek tvoří součást hospodářského dvora jižně od vsi. Jeho základ tvoří renesanční tvrz, vybudovaná Steinsdorfy ve 2. pol. 16. stol. Od roku 1640 sloužila jen správě statku. Po požáru 1898 části tvrze strženy a do nich vestavěn nový zámek.

V jádře renesanční měšťanský palác z 2. pol. 16. stol, přestavěný po r. 1736 v barokní šlechtický palác. Dochován cenný renes. mázhaus s křížovými klenbami a barokní portál. V r. 1805 zde pobýval císař Napoleon.

Zámek byl přestavěn z původní tvrze krátce po polovině 16. stol. Byl mnohokrát přestavován v různých slozích. V 80. letech 20. stol. hrozilo zaniknutí zámku, ale od roku 1995 je pod správu Památkového ústavu v Brně, který zahájil celkovou obnovu.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.

Z r.1318 je listinou doložena první zástava, v níž se sídlo nazývá tvrzí, a od r.1320 je převzali páni ze Šternberka. Na konci 14.stol. držel hrad markrabě Prokop, a proto ho r.1400 obléhal král Zikmund. Dnes je zámek účelové využit(soud).

Zámek z přelomu 19. a 20. stol. založený Waldštejny. Roku 1901 koupil zámek velkopodnikatel a politik Josef Wohanka, který zámek v roce 1909 přestavěl a zrekonstruoval.

Přírodní rezervace na náhorní plošině na vrcholu čedičové hory ve výšce 592 m n.m. s výhledem do širokého okolí Doupovských a Krušných hor.

Zámek vznikl přestavbou panského dvora začátkem 17. stol. Později byl v roce 1639 Švédy vypálen ale jeho majitelé, rod Liechtensteinů, jej záhy opravil. Přestavba z roku 1711 mu dala současný vzhled. Nyní je součástí areálu výzkumného ústavu.