Výsledky hledání míst

První písemná zmínka o Mařenicích je z roku 1372. Trojice soch stojí na křižovatce u hospody. Jde o sochy ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Materiál pískovec. Autorem je sloupský sochař Josef Max.

Sousoší Ukřižování s reliéfem sv. Jiří vysoké 4,5 m nechali roku 1866 postavit Georg a Jenovefa Kahlerovi. Podstavec zdobí reliéf sv. Jiří bojujícího s drakem. U paty kříže jsou plastiky Panny Marie, Marie Magdalské a sv. Jana.

Sousoší věnované zakladatelům tradice automobilové výroby v Mladé Boleslavi je dílem sochaře Michala Moravce z roku 2005. Nachází se před budovou Škoda Auto Muzea.

Pomník Vincenze Priessnitze, který dali vystavět místní Němci na počest svého rodáka. R. 1902 se vítězem soutěže stal návrh Josefa Obetha, dílo dokončil r. 1909 ve svém vídeňském ateliéru a tentýž rok bylo přemístěno a slavnostně odhaleno ve zdejším parku. Pomník je ze žlutého mramoru z Tyrolska.

Sousoší ve stylu dynamického baroka, zobrazující personifikaci Víry a svaté vojáky Jana a Pavla, nechala na jihovýchodním okraji Českého Dubu roku 1714 vztyčit abatyše augustiniánského kláštera ve Vídni, jemuž tehdy panství náleželo.

Kovové sousoší Vzkříšení Ježíše Krista stojí na místním hřbitově. Autorem je umělecký kovář František Bečka. Monumentální sousoší vytvořeno z kované oceli, zinku a mědi. Umístěno na masivním pískovcovém podstavci, celkově je vysoké 5,5 metru. Socha Krista má výšku 213 cm. Sousoší kromě Ježíše tvoří ještě postavy Panny Marie a Máří Magdalény.

Zámek vznikl r. 1671 přestavbou starší gotické a pak renesanční tvrze. Dnešní podoba pochází z přestavby po požáru v roce 1895. Nyní v soukromém vlastnictví a zahájena jeho oprava.

Soutok tří řek v Pasově s trojbarevným zbarvením vody. Kalná voda Innu je zelená, Dunaj je hnědý a Ilz černý. Inn je třetím největším přítokem Dunaje. Sezónně je vodnatější než Dunaj, což je dáno táním sněhu v Alpách. Ilz pramení v Bavorském lese, obsahuje proto rašelinu.

Rozsáhlá hradní pevnost se složitým stavebním vývojem od 14. do 17. stol. Majetkem řádu německých rytířů od r. 1642.

Zámek s kostelem přestavěný na poč. 20. století z budovy hospodářského dvora při dnes zbořené tvrzi.

Pozdně renesanční zámek z roku 1617 byl vybudován na základech původní tvrze Adamem st. Vratislavem z Mitrovic. Koncem 18. stol. dostavěno křídlo, v 19. století přibyly novogotické prvky. Čtyřkřídlý, jednopatrový, s hranolovou věží na západě.

Skupina původně gotických domů smíšené stavby, vzniklá z někdejších kupeckých krámů v severní části hlavního náměstí (dnes Krále Jiřího z Poděbrad). Četné přestavby do 19. stol., při rekonstrukci v 50. letech 20. stol. vložena železobetonová kostra.

Tvrz vnikla patrně na počátku 16. století za Podstatských z Prusinovic. V letech 1695-98 přestavěna na raně barokní zámek. Další přestavba v r. 1845 a v r. 1921. Ve 2. po. 20. stol. necitlivě modernizován.

Původně slovanské hradiště Havolanů z 10. stol. To bylo ve 13. stol. přestavěno braniborskými markrabaty na hrad. Od roku 1415 v rukou Hohenzollernů. Ve 2. pol. 15. stol. přestavěn na zámek. Ve 2. pol. 16. přestavěn na pevnost, dnes muzeum.

Na místě nejstarší dochované synagogy v Praze, zvané Stará, byla jako poslední svatostánek v původním Židovském městě postavena podle projektu Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase po roce 1868 modlitebna v maursko-španělském slohu, který jí dal jméno. Po rekonstrukci 1958–59 součástí židovského musea.