Výsledky hledání míst

Zámek, vzácný doklad raně renes. zámec. architektury, byl stavěn od r. 1561 Závišem z Vickova. Poté střídání majitelů – zámku neprospělo, zbylo jen torzo. V 16. stol. úvahy o dokončení stavby, ale bez realizace. V posl. době zahájena gener. oprava.

Zámek byl vystavěn ve druhé pol. 16. stol. Adamem Berkou z Dubé na základech staršího zpustlého sídla, které stálo v místech dnešního středního křídla.

Zámek jehož zaležení není známo, získal dnešní romantický, pseudogotický vzhled ve 2. pol. 19. stol. za Rudolfa Jana Arnošta Meraviglia-Crivelli. Je obdélníkového tvaru s šestibokou věží na jihozápadním a hranolovou věží na jihovýchodním nároží.

Zámeček vznikl přestavbou malé vnější hamerské pevnosti v l. 1603–1609. Přestavbu zadal Jan Myllner z Mylhauzu a svůj zámeček nazval Nový Děvín. R. 1690 došlo k jeho přestavbě. Dnes je budova s polygonálním výstupkem v soukromém vlastnictví a je využívána jako rekreační objekt.

Jednopatrový obdélníkový empírový zámek s trojúhelníkovým štítem a vížkou s hodinami byl přebudován z bývalého statku kolem roku 1815. Kolem se dochovaly zbytky zahrady a v bezprostředním sousedství je areál škrobárny, rovněž z roku 1815. Zámek je nepřístupný.

Venkovská rezidence augustiniánů z let 1680-1684 s hospodářským dvorem. Od r. 1785 sloužila jako obydlí úředníků třeboňského panství. R. 2004 obnova objektu, vznik válcovitého věžovitého přístavku. Soukromý majetek - slouží jako residence pro Safari resort. Přístupný pro ubytované hosty.

Původní dvůr vznikl v polovině 17. století na panství Hlavnice, které náleželo rodu Strassoldo. Asi v roce 1839 tehdejší majitel Ludvík Klettenhof postavil v severní části dvora klasicistický zámek, na němž se i usídlil. V roce 1955 přebírá dvůr JZD, které později zámek zbořilo a na jeho místě postavilo sklad.

Původně barokní zámek postavený na konci 18. stol. Františkem Šperlingem na místě Jakubova Dvora (později Nového Dvora). Zámek byl na konci 19. století a v průběhu 20. století zmodernizován. Na přelomu let 2010 a 2011 opraven soukromým majitelem a využit k chovu koní.

Zámek byl postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století přestavěn novorenesančně. Počátkem 20. století byl kolem zámku založen park, v roce 1958 přebudován na arboretum.

Zámek byl postaven Klettenhofy v polovině 19. století. Původní zámecký park se stal základem dnešního arboreta, jehož součástí je i zámek, dnes využívaný jako administrativní budova.

Barokní zámek, původně dvoukřídlá tvrz, kterou nechal v 16. stol. postavit J. Berka z Dubé. Je pravděpodobně zastavěna do budovy zámku. V r. 1718 byl majitelem Jan Pachta z Rájova, jeho potomci v pol. 18. stol. přestavěli zámek v barokním slohu.

První zmínka ze 14. stol., kdy Záviš z Jimlína, postavil nad obcí svoji tvrz. Po roce1465 přestavena na hrad. Později renesančně přestavěn. V letech 1815-1816 sloužil jako vojenský špitál. Po r. 1949 chátrá. Nyní opraven a zpřístupněn.

Původně hrad přestavěný z gotického domu. V roce. 1500 odkoupen Žerotínovými a přestavěn na renesanční zámek. V roce 1577 přeměněn na radnici. Za třicetileté války poničen. Později upravován barokně, klasicistně a romanticky. Nyní je zde vlastivědné muzeum.

Kompletně zaniklý zámek byl postaven v 18. stol. Zámek byl kolem roku 1857 přestavěn na cukrovar a ve 30. letech 20. století zbořen. Za zámkem byl park a bažantnice s barokními sochami, z nichž se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě.

Vlachyňa Leskovec z Leskovce v l.1543-1561 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Za arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna byl rychnovský zámek v r. 1675 zčásti přestavěn a zbarokizován.