Výsledky hledání míst

Renesanční radnice byla postavena v polovině 16. stol. V letech 1821-1822 a 1911-1912 přestavěna. Původní renesanční podobu si zachovala pouze radniční věž zřejmě z r. 1552, která patří k nejlépe dochovaným renesančním věžím v celém Slezsku.

Pozdně gotický radní dům z let 1471–8 (městský stavitel Nickel Steinbach), barokně upravený 1726, regotisovaný 1872, do ideálního původního stavu upravený 1912 a rekonstruovaný po 1995.

Budova městské správy ve slezské části souměstí Frýdek - Místek vzniklá postupnou výstavbou secesní (1902-3) a funkcionalistické (1930) části. Velká rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Novodobá stavba radnice z r. 2003 nacházející se v Praze-Stodůlkách na Slunečním náměstí.

Budova radnice a městské spořitelny moravské části nynějšího dvojměstí z roku 1898. Po sloučení Místku s Frýdkem slouží jako škola.

Původní pozdně barokní radnice z r. 1795 byla nejprve přestavěna r. 1912. Východní věžovité třípodlažní křídlo vzniklo r. 1926, k dosažení symetrie objektu bylo téměř identické křídlo přistavěno r. 2002 i na západní straně. Před západním křídlem se nachází kamenná kašna z r. 1825.

Renesančně a raně barokně přestavěný obecní dům a sousední původně obytný objekt. Přestavěna 1762–3 dle projektu Josefa Schwanitzera, do Maiselovy ulice přístavba z roku 1908 od Matěje Blecha. Navazuje na sousední Vysokou synagogu.

Radnice stojí uprostřed náměstí v Pirně nejméně od konce 14. století. Současnou stavbu z let 1555–6 provedl Wolf Bleichschmidt ve stylu saské renesance. Západní novorenesanční část pochází z konce 19. století. Na jihovýchodní věžici orloj.

Původně renesanční radnice byla v Annabergu postavena v letech 1535–8. Mnohokrát ji postihly požáry, dnešní střídmý barokní vzhled pochází z roku 1751. Na náměstí před ní kašna s pomníkem Barbary Uthmann, zakladatelky krušnohorského krajkářství.

Gotická radniční věž (80 m). Původní věž (postavena r. 1260) vyhořela r. 1444 a nová, samostatně stojící byla postavena v l. 1445-48 (stavitel Mikuláš ze Sedlešovic). R. 1854 vyměněn původní dřevěný ochoz z r. 1594 za litinový. Věž byla několikrát opravována, stejně tak i věžní báň nebo hodiny.

Gotická radniční věž bývala součástí radnice (1313), věž se prvně zmiňuje r. 1384. Požáry v l. 1556 a 1680, opravena (barokní helmice). Naklonění věže (55 cm) způsobila bouře r. 1703. V l. 1783-84 helmice nahrazena současnou. Zchátralá radnice byla rozebrána v l. 1817-20. Oprava věže v l. 1961-65.

Čedičový vrch (399 m n.m.) je součástí Českého středohoří. Velká část západní strany byla odtěžena. R. 1992 byl prohlášen přírodní památkou (jednotlivé části již v l. 1966 a 1969 – čedičové sloupce a biologicky vzácná oblast jižních svahů). Od r. 1622 zdobí vrchol kopce kříž, současný je z r. 1992.

Renesančný kaštieľ zo 16. storočia, ktorý pôvodne vznikol ako obytná veža. V 17. storočí bol kaštieľ opevnený. Kaštieľ bol v roku 1977 obnovený a od roku 1983 tu sídlia expozície Kysuckého múzea - Staršie dejiny Kysúc a Meštianske bývanie na Kysuciach.

Drobný venkovský zámek, postavený počátkem 18. století na místě měšťanských domů, ze kterých patrně převzal řadu konstrukčních prvků. Od roku 1816 radnice městečka. Jednopatrový objekt na téměř čtvercovém půdorysu s vysokou valbovou střechou. Poslední úpravy po požáru r. 1842.

Zámek nitranského biskupství ze 16. stol byl několikrát upraven. Dnešní čtyřkřídlá budova s půlkruhovými arkýři v nárožích je výsledkem přestavby nitranského biskupa Jana Telegdyho. V l. 1948-1989 byl majetkem státu. Dnes opět patří nitranskému biskupství a slouží jako domov sociálních služeb.