Výsledky hledání míst

Zaniklá renesanční tvrz přesněji neznámé polohy, jež byla součástí bývalého panského dvora na jihozápadním okraji vsi. Areál dvora je výsledkem barokní výstavby z poč. 18. století a mladších úprav. Není vyloučeno, že menší pozůstatky zdiva tvrze by se mohly ukrývat v konstrukcích východního křídla.

Zbytky tvrze z konce 13. století, založené nejspíše pány ze Zbraslavic. Tvrz přestavěna renesančně, po požáru r. 1809 rozebrána a v jejích místech postaveny na starších základech hospodářské budovy. Dochovány zbytky hradeb a sklepy.

Výrazné terénní pozůstatky tvrze v jihovýchodní části obce. Dochován pahorek s plochou jádra 20 x 20m. Založena patrně před rokem 1359 Vojslavem ze Zbyslavic. Tvrz nepřežila konec 16. století.

Zarostlé tvrziště leží nad obcí Žďár. Na konci 14. století se připomínají zemané Diviš ze Žďáru (r. 1375) a Pešík ze Žďáru (r. 1395), samotná tvrz se však v písemných pramenech přímo nezmiňuje a patrně krátce nato zanikla. Na místě jsou znatelné valy a příkopy, které byly součástí opevnění tvrze.

Tvrziště s částečně dochovaným vodním příkopem. Tvrz je poprvé připomenuta v roce 1433 jako majetek Petra Selika z Luhova. Není zřejmé, zda tvrz vystavěl církevní a nebo světský vlastník. Držiteli mohli být i klášterní maníci.

Bývalá tvrz, dnes dům č. p. 276, patří k nejstarším domům ve městě. Byla postavena kolem roku 1300 v blízkosti farního kostela sv. Prokopa hamerníkem Kuncmanem. V 19. století upravena na školu, od roku 1937 městské muzeum.

Opevněné sídlo – tvrz nebo malý hrad – bylo postaveno podle archeologických nálezů v období přelomu 13. a 14. století. V písemných pramenech nejsou o této stavbě žádné zmínky, patrně šlo o rodové sídlo zemanů ze Ždírce. Opevněno strmými srázy, valy a příkopy, zachován malý zbytek zdi.

Rozměrné a mohutné tvrziště na vysokém břehu Novohradky. Písemné prameny dokládají existenci tvrze k 15.století. Jiné názory hodnotí tvrz Zdislav jako předchůdce hradu Košumberk, který se nachází pouze kilometr severovýchodně.

Zaniklá gotická tvrz pravděpodobně ze 14. stol. u západního průčelí věže kostela sv. Vavřince. V průčelí dochován gotický portál se vstupem a vpadlinou pro padací můstek, po němž se vcházelo z horního patra tvrze na panskou oratoř. Při kopání hrobů objeveny pozůstatky zdí, které byly opět zasypány.

Téměř zmizelé tvrziště, o němž je první zmínka z roku 1389, kdy ve Zdounkách sídlil Čeněk z Vartenberka, ale větší díl i s tvrzí vlastnil Ondřej z Pavlovic. K jejímu opuštění došlo patrně až kolem roku 1520, kdy se uvádí jako pustá. Dnes je na místě tvrziště hřbitov.

Tvrz založená Žehušickými nejpozději na přelomu 15. a 16. stol. Po r. 1564 přestavěna Doníny. R. 1598 přestala sloužit jako sídlo vrchnosti. V druhé pol. 18. stol. přestavěna na pivovar, později na byty a skladiště. Dnes v havarijním stavu.

Věž byla postavena pravděpodobně na přelomu 15.- 16. století. Původně mohla sloužit jako strážní věž nebo rytířské sídlo. Za třicetileté války věž poničil požár. V r. 1727 přestavěna. V r. 2008 byl proveden architektonický průzkum, po kterém následovala rekonstrukce do současné podoby.

O želechovické tvrzi není příliš známo. Uvádí se totiž pouze jednou, a to v r. 1349, kdy ji Bohuš ze Ždánic prodal svému bratrovi, olomouckému arciděkanovi Vítkovi. V 15. stol. byl majetek připojen k pňovickému panství. Tím tvrz ztratila význam zeměpanského sídla a beze stopy zanikla.

Zřejmě nejstarší želetavské gotické sídlo, jehož přesné datum založení není známo. První zmínka pochází z roku1368, kdy Oldřich ze Želetavy prodává městečko i s tvrzí bratřím z Vajtmile. Tvrz zanikla na počátku 15. století pravděpodobně v důsledku husitských válek.Dnes je na jejím místě hřbitov.

Renesanční tvrz zvaná Starý hrad byla postavena jako pánské obydlí někdy ve druhé polovině 16. století na místě dvora. V současné době je interiér upraven k bydlení.