Výsledky hledání míst

Raně barokní zámek (s pozůstatky hradu na nádvoří) vystavěn za Lichtenštejnů. Mělo jít o čtyřkřídlou stavbu, pro nedostatek financí ale vzniklo jen jedno nedokončené křídlo (úzké a 35 m vysoké). Po ničivé vichřici v r. 1801 měl být zbořen.

Vinné sklepy Plže jsou ojedinělým celkem původních vinných sklípků. Tradice místního vinařství sahá hluboko do historie, sklepy byly postaveny v 18. a 19. stol. Sklepy jsou zahloubené ve břehu a mají klenutá barokní průčelí. Areál 63 sklepů byl r. 1983 prohlášen státní památkovou rezervací.

Hlavní nádraží z r. 1862. Od r. 1868 křižovatka České západní dráhy a Dráhy císaře Františka Josefa. První staniční budova zbořena. Od r. 1907 nahrazena neorenesanční a secesní budovou. Ostrovní typ nádraží. Na seznamu kulturních památek od r. 2000. V letech 2021-2024 celková rekonstrukce.

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Původně gotické, později několikrát upravované rozsáhlé, až třípatrové podzemní sklepení pod domy historického centra Plzně založené roku 1295. Přístupná část v severovýchodním sektoru někdejšího hrazeného města.

V barokní zámek byla v první polovině 18. století přestavena starší tvrz. Zámek je jednoposchoďová podélná budova s mansardovou střechou. Nyní budova chátrá, stejně jako zbytky zpustlého zámeckého parku.

Barokní zámek byl postaven v 18.stol. Později sloužil jako sídlo MNV a pravděpodobně i jako kuchyně a sklad. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný.

V letech 1682 až 1695 Matyáš Bohumír z Venušvic hrad přestavěl na barokní zámek. K dalším stavebním úpravám došlo v 18. stol. Později byla postavena pseudorenesanční brána propojující zámek s předhradím a byla zvýšena zámecká věž.

Počernický rybník na Rokytce, rozlohou přes 17 ha největší v Praze, vyhlášen přírodní památkou r. 1988 jako významné hnízdiště ptactva s populací obojživelníků. Celkově rekonstruován v letech 2004-2006, na hrázi vycházková cesta nad zámeckým parkem.

Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň, vyhlášená r. 1989, je opuková skalní stěna, na jejíž horní hraně roste borovice a keřovitá reliktní medvědice lékařská a zimostrázek. Území rezervace severně od Rakovníka je turisticky nepřístupné a neschůdné.

Pocta poštovní známce - dílo z hořického pískovce vytvořil Ivan Jilemnický r. 1978 pro soutěž ke Světové výstavě poštovních známek Praga 78. Od r. 2010 je umístěno před vchodem do Poštovního muzea ve Vávrově domě na Novém Městě pražském.

Počúvadlianské jezero vzniklo v letech 1775-1779. Bylo součástí soustavy umělých vodních nádrží, tzv. tajchů, sloužících jako zdroj energie pro důlní zařízení v okolí Banské Štiavnice.

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Volně přístupná ocelodřevěná věž o výšce 8 m s 25 schody vznikla na jaře 2013 pod oplocením obory na vrchu Stráň. Současně byla vysázena přístupová javorová alej, kterou v polovině délky doplňují dřevěná boží muka sv. Ambrože.

Novogotická Vlašimská brána byla postavena r. 1846. Do r. 1980 sloužila většinou jako obydlí a zázemí správců a zahradníků parku. V l. 1980–2006 zde měl ateliér malíř Stanislav Příhoda. V l. 2005–06 byla brána zrekonstruována a r. 2006 tu byla otevřena Podblanická galerie (provozovatel ČSOP Vlašim).