Hledání podle parametru - ostrava

Důl Ema a Lucie (Emma Lucia) založen hrabětem J. M. Wilczkem r. 1861. Těžba na Emě probíhala od r. 1868, sousední Lucie byla jámou větrnou. Pro vyčerpání zásob byl důl r. 1933 uzavřen a obě jámy r. 1934 zasypány. Zbytek areálu delomován v 60. l. 20. st. Důl dosáhl hloubky 438 m a úrovně 10. patra.

Bývalá černouhelná štola Vilemína na úpatí kopce Landek v Ostravě - Petřkovicích. Dnes součástí areálu Hornického muzea OKD – důl Anselm. Vyhloubena r. 1782 a dosáhla dálky 393 m.

Secesní obytný dům ostravského architekta a stavitele Felixe Neumanna z r. 1902 podle jeho vlastního projektu na nároží Přívozské a Českobratrské ulice. Dům reprezentuje především bohaté členění štukové fasády s rostlinnými a živočišnými motivy.

Novorenesanční kostel postaven v l. 1883-1888 (architekt Gustav Meretta). Vnitřní výzdoba dílem mnoha slavných umělců (Max von Ferstel atp.). V l. 1981-83 byla provedena celková rekonstrukce chrámu, opět v l. 2014-15. Od r. 1996 je katedrálním kostelem nově zřízeného ostravsko-opavského biskupství.

Původně dělnická kolonie, postavena v l. 1926–1932 Vítkovickými železárnami podle J. Freiwalda. Jednopatrové domy s 605 dvoupokojovými byty. Dnes po rekonstrukci nejatraktivnější bydlení. Některé domy jsou kulturními památkami.

Bývalé Německé gymnázium postavené v l. 1899–1901 podle projektu arch. A. Streita z Vídně. Snoubí v sobě renesančně klasicistní prvky s prvky secese, spolu s monumentálním barokním historismem. Dnes Pedagogická fakulta Ostravské university.

V r. 1923 založen Spolek pro vystavění a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě. Komise vybrala projekt dvojice architektů Františka Fialy a Vladimíra Wallenfelse, stavitelem byl R. Kaulich a v květnu 1926 byla budova slavnostně otevřena.

Historicky a architektonicky cenný objekt vodojemu a rozhledny na vrcholu Hladnova nad moravskoslezskou metropolí. Vystavěn v l. 1908–9 podle projektu J. Valence. V r. 1970–73 upraven na restauraci. Dnes chátrá.

Funkcionalistický Husův sbor Církve čs. husitské byl postaven v l. 1932–33 (Ing. arch. Josef Kittrich). Stůl Páně vytvořil Ing. arch. E. Rabenstein, Kristus na kříži je dílem řezbáře Fr. Koupana, fresky M. Jana Husa a J. A. Komenského prof. J. Obšila. Sbor poničen bombardováním r. 1945, opraven.

Vítkovické železárny (bývalá Rudolfova huť) a důl Hlubina - areál významné národní kulturní technické památky z 1. pol. 19. stol. Rudolfova huť pojmenována podle zakladatele Rudolfa Habsburského.Těžba ukončena r. 1991 a r. 1998 zastaven provoz pecí. Postupné zpřístupňování areálu a nových expozic.

Zámek byl postaven r. 1847 jako sídlo Rotschildů, později reprezentační budova a sídlo ředitele železáren. Autorem empírové stavby byl Antonín Krause. Necitlivé úpravy proběhly po r.1848. Nyní se připravuje rekonstrukce.

Zřícenina významného zámku vystavěného v letech 1630 – 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic. Dnešní klasicistní podobu získal v 18. století a v první polovině 19. století. V roce 1999 vyhořel a od té doby se proměnil v ruinu.

Polský dům (Dom polski) byl postaven r. 1900 v historizujícím raně secesním slohu s prvky naturalismu, symbolismu a dekorativismu jako kulturní centrum polské menšiny. Nyní upraven na hotel.

Důl sv. Trojice (Trojice) založil hr. Wilczek r. 1844 původně jako mělký. V r. 1870 přebudován na hlubinný. R. 1899 postavena ocelová těžní věž a nová strojovna. Těžba ukončena r. 1964. V l. 1970–74 byly zasypány těžní jámy.

Zaniklý důl Salm I – Ignát založen na místě jámy č. I (ze 40. let 19. stol.) v l. 1850–51 knížetem Hugo Salm-Reifferscheidtem. Uzavřen r. 1884 a asanován v park. Bývalá šachetní budova přestavěna v novogot. kapli. Zanikla v 70. letech 20. stol.