Výsledky hledání míst

Rozhledna nesoucí jméno arcivévody Štěpána byla na vrcholu Hvězdy postavena ve dvou etapách: spodní část spolu se stavbou císařské Podkrkonošské silnice koncem 40. let 19. stol., horní část roku 1892.

Romanticky upravený gotický hrad s vestavěným renesančním zámkem. Poničen za husitských válek, za třicetileté války a požárem roku 1578. Opraven a přestavěn roku 1886 za Jana ll. z Lichtenštejna. Dnes hrad spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci.

Dřevěná bezbariérová 675 m dlouhá stezka ve výšce 24 m nad terénem, zakončená devítihrannou dřevěnou, 40 m vysokou věží. Byla otevřena 10.7.2012, stala se součástí Active Park Lipno. Z poloviny věže vede nejdelší suchý tobogan v ČR (52 m). Na stezce se nachází 11 naučných či adrenalinových prvků.

Polyfunkční bezbariérový objekt Stezky korunami stromů v Janských Lázních z let 2016-2017 není jen cenově náročnější rozhledna, ale víceúčelový poznávací objekt, umožňující poznání stoletého krkonošského lesa nejen shora, ale i jeho kořenového systému z podzemí. Přístupno denně kromě 24. 12.

Monumentální, 55 m vysoká futuristická rozhledna byla vybudována v průběhu r. 2015 v pohoří Králický Sněžník pod vrcholem hory Slamník ve výšce 1116 m. n. m. Konstrukce je sestavena z 550 kubíků modřínového dřeva a 380 tun oceli.

Tvrz postavená Vavřincem z Ludlow ke konci 13. stol. Ve vlastnictví jeho potomků po další dvě století. V 15. stol. majetek Vernonů. V roce 1645 obsazena parlamentním vojskem, poté v držení nájemců. Od roku 1992 tvrz v majetku English Heritage.

Zpřístupněnou středověkou štolu Johannes u Božího Daru, kde se dolovaly měděné a především cínové rudy, si mohou návštěvníci prohlédnout v letním období po předchozí rezervaci. Prohlídka je fyzicky náročná a je zajišťována ve dvou trasách. Štola je od r. 2019 součástí památky UNESCO.

Bývalá černouhelná štola zvaná Nový v těžební oblasti někdejšího dolu Anselm, dnes Hornické muzeum OKD. Hloubena od r. 1803. Konečná hloubka dosáhla hodnoty pouhých 150 m.

Prohlídková štola Starý Martin leží v krušnohorské stráni nad městem Krupka. Zpřístupňuje ukázku nejdelší žíly cínové rudy na našem území a způsobu její těžby. Vstupní objekt leží u silnice na Horní Krupku a horský hřeben. Od r. 2019 památka UNESCO.

Bývalá černouhelná štola zvaná Štolní v těžební oblasti někdejšího dolu Anselm, dnes Hornické muzeum OKD. Hloubena od r. 1800. Konečná hloubka 734 m.

Štola zlatonosného revíru v Kocourském žilném pásu ze 14. století. Délka chodeb 280 m, částečně zatopené. Přístupno pro veřejnost 200 m.

Bývalá černouhelná štola v areálu někdejšího dolu Anselm, dnes Hornické muzeum OKD. Štola byla vyhloubena r. 1799 a dosáhla konečné délky 736 m.

Bývalá černouhelná štola Vilemína na úpatí kopce Landek v Ostravě - Petřkovicích. Dnes součástí areálu Hornického muzea OKD – důl Anselm. Vyhloubena r. 1782 a dosáhla dálky 393 m.

Středověký hrad na čedičové skále v 1. polovině 13. století, nejdříve patřil míšeňské diecézi, poté Sasku. Mimo jiné se hrad proslavil jako vězení hraběnky von Cosel. Poškozen výbuchem v r. 1813, od pol. 19. století restaurován a zpřístupňován.

Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.