Výsledky hledání míst

Radnice postavená roku 1530 na parcelách tří starších domů s využitím architektonických článků z pardubické pernštejnské terakotové dílny. Přestavěna 1772, upravována v 19. a 20. století. Dnes sídlo městského úřadu, v přízemí restaurace.

Pozdně barokní stavba od Františka Jedličky z Heřmanova Městce z roku 1782 nahradila původní radnici, která stála uprostřed náměstí. Hodiny instalovány 1854, přestavba interiérů 1977. Sídlo městského úřadu.

Přestavbou rychty, poprvé připomínané v Litovli 1429, vznikla do 1572 jižní část dnešní radnice. Překlenutím Šerhovní ul. 1684 spojena s někdejším panským domem. Úpravy po požárech 1724, 1813, dnešní podoba hlavního průčelí 1872–3. Dostavba po 1940.

Teplická radnice sestává ze starší empírové budovy z let 1806–1807 ve středu severní strany dnešního znehodnoceného náměstí Svobody a z přilehlého novějšího křídla do ulice U Radnice. Dnes sídlo magistrátu statutárního města. Původní radnice stávala uprostřed náměstí.

Dvoupatrová budova barokní radnice stojí v severozápadním rohu Velkého náměstí. Byla postavena v letech 1740–65 V. Jermářem, A. Mullerem a F. Fannerem. Autorem sochařské výzdoby je L. Hubert.

Barokní bečovská radnice postavená po roce 1760 J. Moikem a N. Heydlem na místě starší stavby. Zadní část ubourána 1851 při stavbě okresního soudu, oprava 1898 a v 90. letech 20. století.

Stará toužimská radnice vznikla snad zároveň s městem, poprvé doložena 1620. Úpravy po požárech, poslední 1847 do empirové podoby. Dochovány gotické a renesanční vnitřní prostory.

Radnice v Úterý pochází z roku 1561, i přes opravy po požárech 1694 a 1719 si zachovala původní vzhled ve stylu severské renesance. Pravděpodobně jediná polohrázděná radnice v českých zemích byla opravena po roce 1990.

Radnice v Bochově na severní straně náměstí pochází z 2. poloviny 18. století. Po roce 1850 rozšířena o empirová dvorní křídla, aby pojala úřadovny okresního soudu. Dodnes sídlo městské správy.

Empírová budova z roku 1821, postavená na místě staré dřevěné radnice z roku 1666. Od r. 1851 do reformy okresů v roce 1960 zde byl okresní soud. Dnes zde opět sídlí vedení města a je zde rovněž turistické informační centrum.

Původně dům Václava Vratislava z Mitrovic z roku 1625. Později byla budova vrcholně barokně přestavěna. Roku 1716 dům koupilo město a roku 1801 zde zřídilo radnici. V letech 1984–85 byla budova opravena a byl jí navrácen původní vzhled.

Renesanční radnice (čp. 2), pozdně barokně přestavěna po požáru roku 1796. Propojena se sousedním, rovněž renesančním domem čp. 25, zmiňovaným r. 1631. Radnice dnes slouží Městskému úřadu a Městské galerii Art Club.

Původním sídlem vimperské radnice byl pozdější městský pivovar. Roku 1727 koupila obec dům dnešního popisného čísla 8, který nechala přestavět na novou radnici. Na počátku 20. století městská správa přesídlila do budovy v jihovýchodním rohu náměstí.

Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.

Barokní budova z let 1682–96 (Abraham Leuthner) byla rozšířena o novogotický dům čp. 2. Krajskému úřadu sloužil od roku 1835 sousední klasicistní objekt čp. 3. Dnes všechny slouží městské správě a knihovně.