Výsledky hledání míst

Barokní budova radnice z r.1710 s renesančním jádrem z r. 1610 uprostřed centrálního Masarykova náměstí. Po r. 1841 klasicistní úpravy fasády. Obdélná patrová budova s věží s lucernou je dodnes sídlem městského úřadu.

Původně gotická budova z doby před r.1402, v r.1547 byla přestavěna renesančně a po požáru města v r. 1739 barokně v letech 1741–1743. V objektu sídlí Městské kulturní a informační centrum. Lze navštívit gotické podzemní chodby a městskou šatlavu.

První jihlavská radnice je doložena v pol. 13. stol. Nová radnice vznikla v r. 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka. V 16. stol. byla radnice poškozena požáry a r. 1594 renesančně přestavěna. R. 1786 získala radnice klasicistní fasádu.

Drobná budova uprostřed zeleného vnitřního pásu vyšebrodského náměstí vznikla roku 1525. Po úpravách v letech 1725 a 1832 získala dnešní novogotickou podobu roku 1883. V sousedství kašna a pranýř.

Původně renesanční radnice byla do současné podoby postupně upravena po požárech (naposledy 1839) a rozšířena o sousední domy a bývalé masné krámy. Dodnes slouží jako sídlo městské správy a policie.

Krumlovská radnice vznikla koncem 16. století sloučením několika starších objektů, z nichž jeden sloužil městské správě. Vnější vzhled ovlivnily úpravy atiky v 18. a 19. století, částečnou restituci historické podoby přinesla oprava roku 1924.

Radnice v Benešově n. Č. byla postavena v letech 1594–5 uprostřed severní strany náměstí. Průčelí zdobí fresky z poč. 17. stol., vzhled budovy ovlivnilo několik požárů. Na radnici navazoval městský pivovar, jehož část dodnes stojí ve dvoře.

Drobná radnice s fasádou ve stylu jihočeského zlidovělého baroka svým rozsahem odpovídá někdejší velikosti městečka Velešína. Dodnes je spolu se sousedním domem sídlem městské správy.

Historizující budova nové prčické radnice je z roku 1884. Jejim autorem je zednický a tesařský mistr ze Sedlce Josef Schreiber. Věžní hodiny jsou dílem pražského hodináře Josefa Plesnivého z roku 1885. V budově dnes sídlí městský úřad.

Stavba radnice připisována Ladislavu Velenovi z Boskovic (2 pol. 15. stol.?). Po velkém požáru města (1566) radnice r. 1567 renesančně přestavěna. Poničena požáry v l. 1713 a 1823, opravena. Roku 1859 radikálně přestavěna. Opravována v 2 pol. 20. stol. Dnes sídlem MÚ, infocentra a galerie O. Kubína.

Mohutná secesní budova radnice byla postavena v letech 1907–09 vysoko nad soutokem Kamenice a Desné ve východní části katastru Tanvaldu. Po sloučení se Šumburkem ji využívala německá armáda, městská správa se sem vrátila až po roce 1990.

Dominantu náměstí v Rovensku tvoří novorenesanční budova radnice a občanské záložny, postavená roku 1904 na místě starší stavby, zničené požárem. Dodnes fungující středisko správního i kulturního života městečka.

První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.

Jednopatrová dvoukřídlá radnice s nárožní věží byla postavena v roce 1901 v novorenesančním stylu. V budově sídlí samospráva města, je zde restaurace a knihovna. Průčelí zdobí historický znak, doložený z doby vlády Střelů z Rokyc v 16. století.

Budova nové radnice byla postavena podle projektu Františka Vokála v roce 1860 na místě zchátralé dřevěné radniční budovy. Roku 1911 prošla romantizující novogotickou přestavbou, při které získala současnou podobu, inspirovanou nedalekým hradem.