Výsledky hledání míst

Rozhledna (63,5 m, 318 m n. m.) byla postavena Klubem českých turistů r. 1891. Je postavena dle vzoru Eiffelovy věže v Paříži, jen je asi pětkrát menší. Návrh architekti František Prášil, Julius Souček a Vratislav Pasovský. R. 1979 uzavřena pro špatný stav, po opravě byla znovu otevřena r. 1991.

Ochoz rozhledny je umístěn ve výšce 30 m na kovovém stožáru mobilních operátorů z r. 2004 asi 0,5 km severně od obce. Pro veřejnost byla rozhledna otevřena na jaře 2005. Umožňuje kruhový výhled od Melechova přes horní Posázaví až k České Sibiři. Přístupná je jen po předchozí dohodě za vstupné.

Mohutná bastionová pevnost byla vybudována v l. 1780-87 na podnět císaře Josefa II. pro střežení Náchodské branky proti invazi Prusů. Projekt vypracoval inženýr a generál Duhamel de Querlonde. Raritou je systém podzemních chodeb (45 km). K obléhání pevnosti nikdy nedošlo, Prusové ji r. 1866 obešli.

Pevnost již od starověku. R. 704 první kostel zasvěcený Panně Marii. Ve 13. stol. okolo kostela první opevnění. R. 1482 druhé opevnění. V letech 1253 až 1719 sídlo biskupů ve Würzburgu. R. 1573 přeměněna na renesanční zámek. Současný majitel je Bavorská správa státních paláců, zahrad a jezer.

První opevnění v ilyrských dobách. V 6. stol. opraveno císařem Justiniánem I. V letech 1391–1420 byl Kotor samostatnou republikou. Později pevnost dvakrát poškozena zemětřesením a dvakrát obléhána Turky. V roce 1805 obsazena napoleonskou armádou. V r. 1979 zapsána na seznam UNESCO.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1070 v maj. pánů z Besalu, od r. 1140 Ramona Berenguer z Barcelony. Za kříž. výprav proti katarům jejich význ. útočištěm, r. 1217 obsazen Simonem Montfortem, r. 1240 Jeanem z Beaumontu, poté král. majetkem. Význ. přestavěn 1240–51. Do r. 1659 důležitým král. hradem.

Původně vodní hrad, vybudovaný na přelomu 13. a 14. stol. grófy ze Svätého Jura a Pezinku. Přestavěn na zámek r. 1844 Pálffyovci, Od r. 1936 patřil Slovenskému vinohradnickému družstvu. Dnes je zde expozice vína.

Kolej založená v roce 1658 Bernardem Ignácem Bořitou hrabětem z Martinic, dostavěna roku 1660. Piaristům sloužila do r. 1939, poté sídlo muzea a knihovny. Dochována kolejní kaple Zasnoubení P. Marie s oltářním obrazem z roku 1727.

Barokní stavba bývalého piaristického kláštera, koleje a gymnázia naproti kostelu sv. Valentina. Budova z let 1694 - 1700 vyniká bohatou štukovou výzdobou a malovaným stropem refektáře. Dnes sídlo městského muzea.

Původní renesanční zámek na pravém břehu Labe nahradila postupně barokní a empírová stavba, obklopená rozsáhlým anglickým parkem s četnými zahradními objekty. Od roku 1924 v majetku státu, od roku 1946 zemské museum (od roku 1963 uměleckého řemesla).

Goticko-renesanční stavba na jižním okraji starého židovského hřbitova vznikla na místě starší modlitebny v 16. a 17. století. Od roku 1960 jsou na stěnách vypsána jména všech 77 297 obětí holocaustu z českých zemí. Důkladná oprava stavby i památníku po roce 1990.

Původně gotický královský městský hrad, přestavěn na radnici a pivovar, v 18. stol. postavena barokní radnice a kasárna. Ostatní části kromě západního křídla zbořeny. Dnes jsou zde umístěny stálé expozice Prácheňského muzea, pořádají se zde sezónní výstavy, přednášky atp.

Pivovar při mníšecké tvrzi zřízen před r. 1550 za Jana Vratislava z Mitrovic. Rozšířen Engelem z Engelflussu v pol. 17. stol. V r. 1927 výroba ukončena. Dnes kulturně-společenské centrum Káji Maříka.

Město Plzeň je světově proslulé výrobou piva. Pivovarské muzeum, které mapuje historii této výroby a vývoj technologie, se nachází ve Veleslavínově ulici nedaleko Náměstí Republiky s katedrálou sv. Bartoloměje.