Výsledky hledání míst

Nevelký meteorologický sloup umístěný na rohu obecního úřadu vznikl před rokem 1920. V minulosti dvakrát přemístěn (v roce 1923 a 1952). Technická památka.

Historický meteorologický sloup s uměleckou výzdobou z roku 1925. Kamenný sloup projektoval a zrealizoval sochař J. V. Dušek z Tábora. V jeho okénku i dnes naleznete meteorologické informace. U paty sloupu je povodňová značka ukazující výšku vody 3. září roku 1888. Technická památka.

Historický pramen léčivé vody v osadě nedaleko kaple Panny Marie Pomocné. Poprvé zmiňován v roce 1659. Nazýván po pohanské kněžně Wodolence. U pramene bývaly i lázně. Nyní v areálu dětský tábor.

Historický hraniční kámen pod vrcholem Pradědu z roku 1721 stojí na místě, kde se stýkaly hranice tří panství.

Část opevnění Malé Strany z letech 1360-1362 vybudovaná na popud Karla IV. (1346-1378). Zeď vede od Újezdu nahoru na Petřín a ke Strahovskému klášteru. Dosahuje výšky 4 až 4,5 metru, je široká 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží.

Hláska na Kypuši je kamenná vyhlídková věž z r. 2015 nad bývalou sjezdovkou severozápadně od Lanškrouna. Vzhledem ke vzrostlé vegetaci je výhled omezen jen na průsek někdejší sjezdovky.

Neobvyklý pomník spisovateli Jaroslavu Haškovi (1883-1923) vytvořil z 18 tun žuly sochař Radomír Dvořák (*1959) v r. 2013. Stojí při silnici z Dolního Města do Lipnice nad Sázavou.

Hlaváčkův kříž leží na návrší zvané "Člopek" nad obcí Lipovec. Jedná se o litinový kříž, který zde byl instalován roku 1883. Kolem kříže rostou čtyři památné lípy. Dominanta krajiny.

Rozhlednu tvoří nevysoká železná konstrukce na pískovcovém pylonu na samém severozápadním cípu Hruboskalska s výhledem k severu a západu na Turnovsko, Maloskalsko a Železnobrodsko.

Areál nově vznikajícího biskupství ohradila ve 2. pol. 17. stol. prostá zeď se třemi jednoduchými branami. Hlavní odděluje na severu Dómskou ulici od stejnojmenného náměstí. Přímo u ní stojí empírový branský domek č. p. 11d, v sousedství je barokní dům č. p. 12d.

Výpravní budova někdejší pohraniční stanice pražsko-drážďanské dráhy pochází z roku 1865. Nahradila dočasnou dřevěnou budovu z roku 1850. Po letech chátrání prošla v letech 2001–2003 i s přilehlým kolejištěm důkladnou rekonstrukcí.

Historicky cenná budova vlakového Hlavního nádraží v Brně byla postavena v r. 1850. Secesní podobu získala při přestavbě v letech 1902–1905. Při náletu v roce 1944 ztratila pravou hodinovou věž. Ve 21. stol. prochází rekonstrukcí.

Jako součást terezínské pevnosti bylo v letech 1780–92 postaveno pevnostní město. Opevnění provedené podle francouzské školy v Meziéres se s výjimkou dvou bran a dvou průrazů dochovalo v původním stavu.

Tvrz založená ve druhé polovině 16. stol. a od roku 1624 sloužila jen k hospodářským účelům. Dnes je využívána jako administrativní budova.

Pamětní deska postavy z filmu Z. Svěráka Marečku, podejte mi pero! byla odhalena v roce 2002. Na desce je nápis "Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi vděční spoluobčané". Nikdy nebyl viděn, protože "Hliník se odstěhoval do Humpolce".