Výsledky hledání míst

Příkré skalní stěny (defilé) vzniklé vodní erozí řeky Mže při zahlubování údolní soustavy během pleistocénu. Jedna z přírodních památek nacházející se dnes na území krajského města Plzně. Název Čertova kazatelna dostala od vzhledu skalních věžic.

Terénní zbytky malého dřevěného hradu v severní části pískovcového útvaru tzv. Šourkovy věže. Založen na přel. 13. a 14. st. Dochovala se nepřístupná do skály zasekaná cisterna, zbytky tesaného přístupu a kapsy po ukotvení trámů.

Čertova skála neboli Čertovka je přírodní neupravovaná skalní vyhlídka nedaleko Zbiroha. Poskytuje vyhlídku především jižním a jihozápadním směrem. Místo je součástí oblíbeného turistického okruhu.

Přírodní rezervace se rozkládá na jihovýchodním úbočí hory Luč (933 m n. m.) a západním svahu hřebene Čertovy stěny. Turisticky přístupná je pouze vyhlídka na Čertovu stěnu u silnice Vyšší Brod-Horní Planá a červené značky Vyšší Brod-Přední Výtoň.

Národní přírodní památku Čertova zeď tvoří pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Přístup k nejvýraznějším z nich zajišťuje modrá turistická značka ze vsi Kotel.

Výšinné sídliště Čertovka bylo osídleno v pravěku, v eneolitu lidmi řivnáčské kultury a také v době bronzové zástupci únětické kultury. Archeologové zde objevili žárové hroby, kultovní předměty, pozůstatky obytných chat i zbytky pecí sloužících k tavení bronzu. Poprvé bylo zkoumáno mezi světovými válkami.

Čertovo kopyto, vysoký skalní útvar, který dokonale připomíná kopyto. Málo známá, ale zajímavá hříčka přírody u Lipna.

Ojedinělá památka romantismu vytvořil v pískovcových masivech v letech 1841-1846 sochař V áclav Levý. Volně přístupné, obrovské, devět metrů vysoké skalní bloky, dotvořené do podoby dvou hlav zvaných Čertovými hlavami.

Skalní vyhlídka Čertovy kameny se nachází na úbočí Zlatého chlumu, 3 km od Jeseníku. Nabízí výhledy na okolí Jeseníku a na Rychlebské hory.

Čertovy kazatelny jsou rulový skalní útvar nad Račím údolím se dvěma vyhlídkami zbudovanými někdy na přelomu 19. a 20. stol. Svůj název získaly podle výrazného útvaru s 13 m vysokou kolmou jižní stěnou, který svým tvarem připomíná kostelní kazatelnu.

Přírodní památka Čertovy skály na severním okraji obce Lidečko. Výrazný 150 m dlouhý pískovcovo-slepencový hřeben, až 25 m vysoký, slouží jako cvičná horolezecká stěna. Za PP o výměře 0,15 ha byl útvar vyhlášen v r. 1966.

Zbytky zříceniny hradu pocházejí zřejmě z doby kolonizace, a to z poloviny 13. stol. Roku 1512 je již uváděn jako pustý. Zanikl zřejmě r. 1389 po dobytí nedalekého hradu Vícov. Zachovány jsou zbytky příkopu, valu a základy okrouhlé věže.

Vrchol s balvany a opuštěným lomem na mrákotínskou žulu. Dříve zde stála zeměměřičská věž využívaná i jako rozhledna.

Mlýn měl údajně postavit r. 1850 mlynář Martin Janota, kdy skutečně vznikl, není známo. Poprvé je vyznačen v mapě ,,II. vojenské mapování - Františkovo" z let 1836-1852. Mlýn přestal fungovat zřejmě ještě před r. 1945. V r. 1957 měla být stržena střecha. Dodnes zůstaly jen části obvodového zdiva.

Mohutný most v anglickém parku dobříšského zámku - vystavěn 1864 ze strusky zpracovávané v nedaleké Staré Huti. Délka 36m, výška 7,1m, rozpětí oblouků 7,5m.