Výsledky hledání míst

Výklenková kaplička ve svahu na dolní návsi. Byla postavena v 18. století. Drobná obdélná stavba na mírně rozšířeném podstavci s kamenným soklem. V průčelí je prolomen půlkruhově zakončený výklenek (nika), v němž je obraz sv. Jana Nepomuckého. Krytá je sedlovou taškovou stříškou.

Selskobarokní výklenková kaple z první čtvrtiny 19. století (datace 1818). Stavba obdélného půdorysu s velkým půlkruhovým výklenkem a novodobou mřížkou, konchou a oblounovou římsou. Vrchol štítu zdobí prutový kříž. Uvnitř niky stopy po starších barevných vrstvách či malbě. Volně přístupná.

Pod hrází Máchova jezera stojí výklenková kaplička. V nedávné době opravená. Uvnitř obraz sv. Václava. Jednoduchá zděná omítnutá stavba. Čelní strana s hladkým trojúhelníkovým štítem, odděleným od spodní části římsou. Střechu kryjí bobrovky. Datum vzniku ani jméno stavitele nejsou doloženy.

Datum vzniku kapličky není známo. Velký výklenek pro obraz s mělkým vnitřním vstupním prostorem. V předním štítě vypouklé kulaté zrcadlo. V dolní části kamenný stupeň. Kamenná římsa rozděluje výklenek pro obraz. Střecha krytá bobrovkami. Kaplička opravena r. 2006.

V centru Hamadánu se nachází ruiny médského hlavního města. Ruiny odkryty pouze částečně. Ekbatany nazývány prvním perským hlavním městem. Většina nálezů je uložena v muzeu, součást archeologického areálu.

Datace výstavby kapličky neznáma. Kaplička zarůstána stromem. Na kamenném základě vystavěna kaplička, zakončen stříškou taškovou stříškou. Oprava ve dvacátých letech 21. stol.

Tvrziště neznámé historie nazývané Na zámku, na ostrohu nad meandrem Moravské Sázavy, oddělené příkopem a ještě v 19. stol. patrným valem. Tvrz pravd. vznikla což dokládají i archeologické nálezy, mezi l. 1292–1358, kdy panství náleželo Zbraslavskému klášteru a bylo potřeba odlehlý majetek chránit.

Stanice Plzeň, Jižní Předměstí vznikla roku 1903 na souběžném úseku tratí do Domažlic a Chebu pro obsluhu tehdejšího Říšského předměstí. K secesní budově přibyla roku 1921 budova novorenesanční, příjezdová. Po roce 1990 secesní objekt zcela zchátral.

Přístřešek s restaurovanými částmi historického výpustního potrubí z rybníka Mnich. Části z období let 1694 - 1824. Technická památka a turistická zajímavost na začátku hráze rybníka nedaleko kamenného klenutého mostu se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Hrad dle nálezů založen koncem 14. stol., zanikl snad na poč. husitských válek, poprvé zmíněn až jako pustý (1503). Hypoteticky ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín. Dochována podezdívka dřevěné věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou.

Terénní zbytky malého hrádku neznámého jména, zvaného dle blízké - r. 1554 uváděné a dnes zaniklé vsi - Výrov. Dochováno podvalí po obytné budově se vstupní šíjí a zbytky schodiště a mohutné do skály vytesané příkopy. Jižně pozůstatky zaniklé vsi.

Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.

Vrcholně barokní zbrojnice stavěna v letech 1656–1657 Santiny Bossim a v letech 1657–1659 Carlem Lurago. Zničena požárem v r. 1927. Zachovaly se dva portály, tvořící bránu mezi prostorem před chrámem sv. Petra a Pavla a vyšehradskými sady.

Nejkratší pražský tunel, vybudovaný v letech 1903–1905 podle projektu Karla Vosyky a Viléma Dvořáka. Historizující podobu portálů navrhl František Velich. Tunel měří 35 metrů, široký je 9 m. Oba portály jsou zdobeny cimbuřím a válcovou věží se schodištěm, severní portál zdobí kamenný znak Prahy.

Ocelový železniční most, druhý nejstarší železniční most přes Vltavu na území Prahy. Postaven v l. 1871–72 jako jednokolejný, na dvoukolejný přestavěn v l. 1900–01. Má tři pole s rozpětím 69,9 m, jeho šířka je 8,1 m.