Výsledky hledání míst

Železniční most mezi obcemi Sklené a Rousměrov. Šest mohutných oblouků. V závislosti na sklonu terénu mají proměnlivou výšku. Pilíře vyzděny z kamenných kvádrů. Parapet mostu opatřen kovovým zábradlím. Železniční trať zprovozněna roku 1953.

Jedenáctiobloukový železniční viadukt v provozu od roku 1953. Nejprve jednokolejová železniční trať, od roku 1958 dvoukolejná. Elektrifikována v roce 1966. Železniční viadukt se klene ve výšce 25 m nad řekou Oslavou. Spodní část oblouků zděná z kamenných kvádrů, horní část betonová.

Viadukt stavěn v letech 1899 až 1900. Stavěn z kvádrů čediče z lomu na Ralsku. Nejpevnější viadukt tratě Teplice – Liberec. Půdorys mostu zakřivený. Délka viaduktu je 75 m. Výška tratě nad silnicí přibližně 13 m.

Soubor přízemních a patrových maloměstských roubených i zděných domů z 18.–19. století v části Trávníky, ovlivněných dobovými architektonickými styly. Paradoxně je vesnickou památkovou zónou, ač jde o lokalitu v intravilánu města Železný Brod.

Památkově chráněný ocelový silniční most přes Blanici z roku 1884. Na jeho místě bývala dřevěná lávka pro pěší, povozy a jezdci používali vedlejší brod. Mostní konstrukci dodala a sestavila firma Bondy z Prahy.

Železný silniční most z r. 1892 podle návrhu J. Mayra a Fr. Schumandla. Stojí na místě významného dřevěného mostu, uváděného v r. 1229. Památkově chráněný most byl zrekonstruován v r. 1996.

Železobetonový obloukový most přes potok Čistá v Hostinném byl postaven r. 1926 ústeckou pobočkou vídeňské firmy N. Rella und Neffe. Jde o unikátní aplikaci systému ovinuté litiny Emperger. Vzhled mostu dotváří čtveřice sloupů s kubizujícími kovovými lampami. Most je památkově chráněný.

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.

V Sýrovicích stál od roku 1958 komunistický pracovní tábor sloužící k potrestání odpůrců bolševického režimu. Původně spadal pod soustavu táborů na Jáchymovsku a od roku 1963 byl samostatným zařízením. Zrušen byl v polovině roku 1968. Patřil mezi nejkrutější věznice své doby.

Chráněný (od r. 1987) rulový kaňon toku Divoké Orlice, který napříč protíná hřbet Orlických hor. Přírodní rezervace chrání balvanité řečiště, lesní porosty na svazích a louky v těsném okolí řeky. Dojem brány vytváří také silniční most.

Na rozcestí silnice západně od Újezda u Skaličan roste údajně cca 400 let starý dub, zvaný Ženatý. Důvod názvu není přesně znám, odvozuje se nejpravděpodobněji od Vdané lípy, která se nacházela v jeho sousedství. Po jejím zániku byla vysazena náhradnice, takže manželský pár je opět pohromadě.

Zámek byl původně tvrzí, která byla koncem 16. stol. přebudována na renesanční zámek. Další majitelé, Seilernové, jej r. 1852 přebudovali v romanticko-historizující stavbu. Jejich majetkem byl zámek až do 20. let 20. stol. Dnes zámek v majetku obce.

Zaniklý hrad. R. 1297 zmiň. Matouš ze Žeranovic. R. 1342 hrad koupil markr. Karel od Bohuše ze Žeranovic. Další maj.: Pardus ze Žeranovic, r. 1373 Hynek z Bouzova, r. 1381 bratři z Vítčic, koncem 15. stol. Jindřich ze Sezenic. Zač. 16. stol. zaniklý.

Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.

Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.