Výsledky hledání míst

Hraniční žel. nádraží Železná Ruda-Eisenstein postaveno v l. 1876-77 mezi Rakousko-Uherskem a Bavorskem. Od r. 1918 v provozu ČSD, r. 1938 zabráno Německem. Provoz obnoven v l. 1945-48, poté oblast nepřístupná. Demolici zchátral. nádraží zastavila revoluce r. 1989. Po rekonstrukci otevřeno 2.6.1991.

Železniční most postaven r. 1873 na trati č. 121 Hostivice – Podlešín. Most je dvouobloukový, s 12 m vysokým středním pilířem, postaven z lomového kamene s pískovcovými klenáky. Most je mírně zakřiven a trať na mostě klesá, proto je výška proměnlivá, uprostřed cca 19 m. Opraven v roce 2005.

Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.

Nejvýraznější pozůstatek první zrušené parostrojní železnice na území dnešní ČR. Úsek Žabokliky - Březno byl v provozu necelých 6 let: 8. 8. 1873 – 1. 7. 1879. Byl zrušen pro nerentabilnost provozu a geologickou nestabilitu svahů nad Ohří.

Kamenný obloukový viadukt, postaven v letech 1886–1887. Původně byl celý kamenný, s oblouky o rozpětí 10 metrů. Ještě před počátkem 20. století byla jeho střední část nahrazena ocelovou příhradovou konstrukcí s horní mostovkou.

Železniční most byl postaven v 70. letech 19. století a vyznačuje se tzv. příhradovou konstrukcí. Most má na obou koncích kamenné oblouky vyzděné z kvádrů. Oblouky jsou postaveny na březích říčky, železná konstrukce mezi nimi spočívá na vnitřním pilíři.

Most na trati Turnov - Kralupy nad Vlt. z ocelových příhradových konstrukcí na kamenných pilířích v korytě a opěrách na březích. V provozu od r. 1865, 28. 7. 1866 vyhozen do povětří, aby bylo zabráněno dopravě pruských vojenských transportů. Dnešní konstrukce pochází z počátku 90. let 20. století.

Kamenný obloukový viadukt na trati Liberec - Tanvald - Kořenov někdejší RGTE (Liberecko-jablonecko-tanvaldská dráha), který přímo navazuje na tanvaldské zhlaví stanice Smržovka. Postaven r. 1894, dlouhodobě chátral, v posledních letech postupně opravován.

Zbytky příhradového mostu na trati Křimov - Reitzenhain, na 30.484 km trati překračoval Bezručovo údolí u obce Hora svatého Šebestiána.

Dvoupatrový most na železniční trati č. 043, postavený v letech 1866-68.

Železniční most u Jezernice je 426 m dlouhý, 10,6 m vysoký a má 42 mostních oblouků. Původní cihlový most byl postaven r. 1847. R. 1873 byl rozšířen a zesílen mostem kamenným. V l. 1999–2001 prošel most rekonstrukcí, za jejíž provedení byla r. 2003 firmě Sudop udělena cena "Mostní dílo roku 2001".

Viadukt dlouhý 673 m, vybudován roku 1838. Je tvořen 80 klenutými oblouky. Na brněnské hlavní nádraží přiváděl železniční trať vedoucí z Vídně do Brna. Projekt Carla Ghegy realizovala firma bratří Kleinů. Dnes většina oblouků skryta v náspu.

Viadukt postaven v letech 1872 - 1873 jako součást výstavby pražsko-duchcovské dráhy. Postaven z kamenného zdiva, pilíře obloženy kvádry z karbonového pískovce. Délka mostu 95 m a výška 17,7 m. Dochován v původním stavu bez úprav. V r. 2004 prohlášen za nemovitou kulturní památku ČR.

Železniční most mezi obcemi Sklené a Rousměrov. Šest mohutných oblouků. V závislosti na sklonu terénu mají proměnlivou výšku. Pilíře vyzděny z kamenných kvádrů. Parapet mostu opatřen kovovým zábradlím. Železniční trať zprovozněna roku 1953.

Jedenáctiobloukový železniční viadukt v provozu od roku 1953. Nejprve jednokolejová železniční trať, od roku 1958 dvoukolejná. Elektrifikována v roce 1966. Železniční viadukt se klene ve výšce 25 m nad řekou Oslavou. Spodní část oblouků zděná z kamenných kvádrů, horní část betonová.