Výsledky hledání míst

Dřevěná rozhledna na vrcholu Vrchmezí (Orlica) stojí na polské straně hraniční hory od roku 2020. Je vysoká 25,5 m, celoročně volně přístupná a poskytuje daleký kruhový výhled.

Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Soláň s výškou 861 m n.m. leží v CHKO Beskydy při Vsetínských vrších. Místo je významnou turistickou a lyžařskou lokalitou.

Barokní zámeček, dnes farní budova, v literatuře veden jako lovecký. Postavil ho počátkem 18. stol. Jan Jiří Walderode jako sídlo správce panství. Na jeho místě stávala tvrz z r. 1520, kterou postavil Jan z Čertorej jako náhradu tvrze v sousedství.

Nevysoká dřevěná rozhledna se nachází na jižním okraji osady Vrchovina (část obce Sychrov) jižně od sportovního letiště Hodkovice nad Mohelkou. Stojí na soukromém pozemku mezi výběhy pro koně a je od konce roku 2015 volně přístupná.

Již velmi setřelé terénní náznaky tvrziště v centru obce poblíže kostela. Archeologicky byla tvrz, nazývaná Krähenstein, datovaná od poloviny 14. stol. do počátku 16. století.

Zaniklá vodní tvrz Vřesek, dnes v lokalitě zvané Břízek, s využitím přírodní skály jako opevnění. Na místě pozůstatky a náznaky v terénu. Zhruba od 19. století skála nazývána Amerika, název později přenesen i na její okolí.

Dobře čitelný reliéf hrádku neznámého jména i stáří poblíž stejnojmenné vsi. Je možné jej přiřadit i k v roce 1461 zaniklé vsi Ranšperk.

Vřídelní kolonáda, symbol Karlových Varů. Pramen byl jímán již v 16. stol. První stavba z r. 1774, r. 1879 nahrazena litinovou, od r. 1939 dřevěné provizorium a od r. 1975 má dnešní vzhled. Dnes hlavní zdroj termální vody a kysličníku uhličitého.

Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.

Hrad z 13. století. V roce 1680 vypálen vojsky Imricha Thökölyho. Výbuchem střelného prachu zničena část jeho budov. Zbytek záměrně zbořen se svolením panovníka.

Přírodní památka Vrškámen vyhlášená v roce 1977. Kámen porfyrického syenitu až syenodioritu s rozměry 350 x 550 cm a výškou 320 cm je označován za největší viklan České republiky. K balvanu se váže pověst o tom, že jej zde odhodil čert.

Zřícenina hradu postaveného kolem roku 1240 za Václava I. Dokončen byl za Přemysla Otakara II. Už za Václava II. začal význam upadat a r. 1569 uváděn jako pustý. Zachovány nádvorní zdi a části příček paláců a brány jádra, zbytky brány předhradí, okružní val a příkopy.

Hrad založen Hroznatovci na přelomu 13. a 14. stol. V l. 1484–88 na Vrtbě seděl Jan Habart ze Stochovic. R. 1511 hrad drželi Rabštejnové, kteří ho r. 1538 prodali Sebastiánovi Markvartovi z Hrádku, poté opuštěn. Zbyly jen mohutné valy a příkopy.