Výsledky hledání míst

První zmínka o tvrzi pochází z roku 1454, stavba zaniká již ve 40. letech 16. století.

První zámek v této lokalitě postavil sklářský podnikatel rytíř Paul Schürer von Waldheim, který okolní pozemky r. 1607 koupil od císaře Rudolfa II. Vybudoval zde též sklárnu, statek, pivovar. Od r. 1814 v majetku rodu Malovců, snad až do r. 1945. Zachovány zříceniny obvodových zdí a klenuté sklepy.

Vyhlídkové místo 610 m n. m. nedaleko obce Kladky poprvé zmiňované kolem roku 1330.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Pramen znám již v 16. stol., roku 1767 zbudován při prameni lázeňský dům, koncem 19. stol. byly lázně zrušeny. Pramen zůstal zachován.

Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.

Minerální pramen, jehož vynikající vodu využívali místní lidé od pradávna. Záznamy o kyselce dokládají v 17. stol. premonstráti z kláštera v Teplé, zmiňují ji také staré německé vlastivědné knihy. V r. 1999 byla studánka obnovena a zrekonstruována, zároveň byl vystavěn zastřešující altán.

Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.

Terénní náznaky hradu postaveného kolem r. 1376 na ostrožně nad soutokem Želivky a Blažejovického potoka. Zanikl asi v 15. stol. Ves Zahrádka zatopena vodní nádrží, zachován jen kostel na protějším břehu.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.

Snahu o výstavbu kaple v Kunčičkách u Bašky zhatila poprvé 2. světová válka. Po ní byla iniciativa obnovena. R. 1949 poklepán základní kámen, ale stavbu definitivně zhatil komunistický režim. Základní kámen byl přenesen k Bayerovu mlýnu.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Zaniklá tvrz nad obcí Zákřov (dřívě Zákřovice) z druhé pol. 14. stol., zanikla na přelomu 15. a 16. stol. Ves zpustla mezi lety 1560-68, opětovně vysazena r. 1787 pod názvem Zákřov. Tvrziště bylo bez průzkumu zničeno r. 1972.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.