Výsledky hledání míst

Zříceniny skalního hradu ze 14. stol., založeného zřejmě pány ze Svojkova. V pol. 16. stol. za Elsniců opuštěn, v období romantismu upraven jako letohrádek při zámku. Dochoval se skalní suk se světničkami, průchodem a schody a zbytky zdiva paláce.

Zaniklý zámek byl postaven pův. jako menší sídlo po r. 1632 Zdeňkem Lvem Libštejnským z Kolovrat. Barokně přestavěn v l. 1650–64 Adamem Františkem z Knoblochů. Zámek držela řada majitelů, v l. 1750–1945 v majetku rodu Kinských. Po r. 1945 zde byl domov důchodců, r. 1958 vyhořel a ruina byla stržena.

Zřícenina tvrze postavené snad kolem r. 1365 Mikšíkem ze Svojšic. Po něm tvrz získal Václav Ruthar z Malešova a poté byla držena jeho syny, Petrem a Mikulášem. Od pol. 16. stol. tvrz patřila Gerštorfům z Gerštorfu téměř sto let až do období třicetileté války, kdy byla vypálena. Poté pomalu zpustla.

Významná památka skautského hnutí u nás stojí v místech, kde skládali štěchovičtí skauti tajně slib za 2. světové války. Pomník A. B. Svojsíka, údajně první u nás, postavili skauti r. 1946. V 60. letech byla ukradena bronzová plaketa a pomník byl vyhozen do povětří místními svazáky. Obnoven roku 2008.

V r. 1177 zmíněn Ctibor ze Svojšína a synové Oldřich a Beneda, možná jde o jednu z nejstarších tvrzí. V 15. stol. Nalžovských ze Svojšína. Do r. 1443 patří Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm dědí Mikuláš z Nalžov a na S. Jeden z nich je stavitelem novější tvrze, nalezené v r. 2009.

V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.

Tvrz vybudována majiteli Kokšína v 15. stol. jako pohodlnější sídlo. Písemně potvrzena až r. 1510. Po roce 1800 přestavěna na pivovar a koncem 19. stol. na rodinné domky. Po roce 1918 při úpravách po požáru některé části zbořeny.

Švýcarská hájovna byla patrovou dřevěnou budovou se sálem s trofejemi v podkroví postavenou roku 1841 hrabětem Evženem Karlem Černínem v oboře petrohradského zámku. Po válce zde byli sovětští vojáci, zanikla beze zbytku po roce 1977.

Swamp (česky bažina) je národní přírodní památka na březích dvou zátok Máchova jezera ve správním území města Doksy. Vyhlášena byla r. 2009 k ochraně slatinného a přechodového rašeliniště s četnými vodními plochami a populacemi vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Původní malý gotický hrad oválného tvaru postavený v první čtvrtině 14. století svídnicko-javorským knížetem Bernardem jako strážní hrad na důležité hraniční stezce. V 16. stol. přestaven na zámek, další velké úpravy proběhly v 18. století.

Zřícenina fortifikace na okraji městečka Rabštejna nad Střelou, na hřebeni proti areálu rabštejnského hradu. Některými autory pokládána za samostatné sídlo, jinými za předsunuté opevnění hradu Rabštejna.

Patrový kamenný železniční viadukt u obce Sychrov. Vede přes údolí říčky Mohelky. Oblouky ve dvou řadách, půlkruhové oblouky nad šesti níže položenými oblouky. Nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené. Viadukt 32 m vysoký, 11 m široký a 120 m dlouhý. Viadukt zakřivený.

Ocelový nýtovaný obloukový most přes řeku Ostravici. Vyroben r. 1913 Vítkovickými železárnami, autor projekti Ing. Bleich. Stojí na místě zříceného Říšského mostu. V r. 1945 při osvobozovacích bojích zachráněn Milošem Sýkorou, který zde padl.

Na skalní stěně Nekonečné věže jsou umístěna jména těch, kteří od 2. sv. války zahynuli při provozování horolezectví. Otcem myšlenky na zřízení tohoto pietního místa byl Valerián Karoušek, který sám zahynul pod lavinou v Peru v roce 1970.

Hrad na ostrově Symi nechali postavit rytíři řádu sv. Jana na počátku 14. stol., když se usadili na blízkém ostrově Rhodos. V r. 1522 ovládli celý ostrov Turci a r. 1912 Italové. Za 2. světové války bylo město Symi bombardováno a velmi utrpěl i hrad. Od r. 1948 je ostrov součástí Řecka.