Výsledky hledání míst

Barokní sloup s plastikou Piety stál od roku 1726 u hřbitovního kostela sv. Mikuláše v Přísečnici. V rámci likvidace města byl přenesen k lesnímu hřbitovu ve Vejprtech a umístěn jižně od vstupního prostranství. Zřejmě se jedná o práci sochaře z blízkého okolí.

Na vrcholu sloupu umístěno sousoší Piety. V dolní části sloupu umístěn reliéf sv. Josefa s dítětem. Datováno letopočtem 1845. Datum umístěn na zadní straně sloupu

Sousoší Piety na válcovém sloupu s hranolovým podstavcem a jednoduchou hlavicí. Postaveno 1710, obnova 1787. Autor neznámý, zřejmě místní. Stojí ve východní části Preissigova náměstí nad zámeckým areálem.

Pískovcový sloup z roku 1698. Sloup s bohatou reliéfní výzdobou. Kvalitní barokní plastika. Hranolový podstavec sloupu spočívá na dvou schodišťových stupních. Obsahuje reliéf sv. Vavřince, archanděla Michaela, sv. Josefa s Ježíškem a reliéf sv. Šebestiána. Nástavec sloupu nesl reliéf Piety. Kulturní památka od r. 1965.

Sloup s vyobrazením Panny Marie Staroboleslavské pochází z doby okolo roku 1700. Neznámý autor. Osazen na odstupňovaném podstavci s konkávně vykrojenými křídly. Výška sloupu 5 m. Sloup restaurován v roce 1992. Památkově chráněn od r. 1967.

Barokní kamenný sloup z r. 1746 se siluetou P. Marie s Ježíškem na vrcholu představuje nepříliš obvyklý typ drobné sakrální stavby. Na hranolovém soklu s rytými rámy spočívá čtyřboký sloup ukončený krycí deskou, na které je osazena silueta v podobě malby na plechu. Památkově chráněn od května 1958.

Barokní kamenný sloup mírně soudkovitého tvaru na kvádrovém soklu byl vytvořen roku 1753. Na vrcholu má plechovou polychromovanou siluetu Panny Marie, krytou plechovou stříškou. Na přední straně jsou v rytém rámu téměř nečitelné iniciály s datací PPP / 1753. Sloup je památkově chráněný od r. 1958.

Votivní barokní sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) z doby kol. r. 1720 dali vytvořit Putzové z Breitenbachu. Autorství připisováno pražskému sochaři Janu Bedřichu Kohl-Severovi. Od r. 1964 památkově chráněný. V letech 2001-2002 sochařem Petrem Záleským celkově restaurován.

Raně barokní sloup se sousoším sv. Antonína s Ježíškem z roku 1666. Patří do šestice památkově chráněných votivních sloupů, které dal postavit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou z Althannu. Autorem je pravděpodobně Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.

Nad hlavní římsou sloupu je hranolový členitý nástavec s reliéfem ve středním poli. Na bocích výjevu křídlové nástavce s andílky a s nižším s vázami a boltci. Nad římsou socha Boha Otce sedícího na oblaku s anděly a dalšími atributy. Kulturní památka ČR od r. 1965.

Sloup pochází z r. 1745. Pískovcový sloup vysoký cca 2,5 metru se sochou Bolestného zbičovaného Krista. Nízký vypouklý sloup s hlavicí. Na vrcholu soška Ecce Homo. Na širokém fundamentu je podlouhlý a zužující se sokl s německým nápisem. Sloup zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1965.

Pískovcová socha Panny Marie je umístěna na vysokém sloupu. Postava drží v pravé ruce žezlo a v levé malého Ježíška. U letopočtu 1715 vytesaná modlitba. Skulptura představuje doklad rozmachu náboženského kultu a mariánské úcty v 17. a 18. století. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 2019.

Barokní morový sloup z r. 1723, původně při kostelíku sv. Valentína.

Sloup pochází z roku 1762. Původně stál v Machově ulici. Odvezen do muzea v České Lípě. R. 2015 navrácení do Stráže pod Ralskem. R. 2019 rozsáhlá rekonstrukce. Od té doby sloup stojí na nynějším místě.

Sloup se sochou Panny Marie vztyčen r. 1682. R. 1726 došlo ke změně kompozice. Na sloupu umístěna socha Panny Marie se svatozáří z hvězd. Panna Marie ve volném plášti stojí na zeměkouli a šlape po hadovi a kovovém půlměsíci. Na zábradlí sochy sv. Prokopa, Jana Nepomuckého, Floriána a Šebestiána.