Výsledky hledání míst

Smírčí kříž, zvaný také Švédský, stojí na severním konci Zdislavy, doba a důvod jeho vztyčení jsou neznámé. Místní tradicí udávaný důvod vztyčení křížku jako připomenutí návratu ke katolicismu je značně nepravděpodobný. Kříže se nejčastěji vztyčovaly v místě zločinu (vražda) nebo neštěstí.

Vlevo při cestě do Květnova smírčí kříž s negativním reliefem kříže na líci.

Kamenný smírčí kříž s reliéfem ukřižovaného Krista byl postaven na místě, kde byl údajně zavražděn a pochován mnich. Smírčí kříže se nejčastěji stavěly v místech, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. R. 1833 zaujal kříž K. H. Máchu při jeho cestě kolem natolik, že si ho zakreslil do zápisníku.

Plochý smírčí kříž postavený na památku zavraždění Jindřicha Prakšického ze Zástřizl. Originál smírčího kříže umístěn na nádvoří hradu Buchlova. Na původní místo umístěna kopie.

Smířčí kříž u Stebna v bývalém okrese Louny stojí v pastvině vlevo od cesty spojující Stebno s Petrohradem.

Mohutný pískovcový řecký kříž o rozměrech 102 cm x 110 cm x 36 cm, datován 1501. Na zadní straně je obrys prchajícího člověka a sekery. Byl považován za místo, kde je pohřben švédský voják a označován za ”Schwedenkreuz”.

Smírčí kříž ze 17. století s nápisem "Na tomto místě byl zavražděn posel, který spěchal varovat město Brno před blížícím se cizím vojskem". Na kříži je letopočet 1663, kdy na Moravu vpadli Turci.

Hrubě tesaný žulový smírčí kříž neznámého stáří stával původně u Horního mlýna (Massa-Mühle) u obce Stružná. O jeho původu ani účelu není nic známo, na kříži není žádný symbol ani nápis. V roce 1991 byl nalezen povalený v hromadě kamenů, poté byl očištěn, opraven a přenesen na současné místo.

Smírčí kříže v Jesenici stály původně u zrušené cesty od Kosobodů k Račímu hradu, později byly z bezpečnostních důvodů přemístěny před místní muzeum. Pocházejí snad z období reformace.

Sedm smírčích křížů či jejich fragmentů, svezených z různých míst v okolí Kadaně. Kdy a za jakých okolností se tak stalo, není známo. Podle pověsti jsou v místě, kde se kříže nacházejí, pohřbeny oběti srážky rakouské a pruské armády 20. dubna 1758.

Zřícenina hradu. Založen Janem z Pilicy ve 40. letech 14. století. Jeho dcera Alžběta přinesla hrad věnem Vincentu z Granowa erbu Leliwa. Hrad držen jejich synem Janem z Pilicy a jeho potomky až do roku 1570, kdy byl prodán biskupovi F. Padniewskiemu. Po r. 1610 neobýván. R. 1655 zpustošen Švédy.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Přírodní rezervace Smraďoch byla vyhlášena r. 1968 na ploše 8 ha. Od r. 1976 je část rezervace přístupná po naučné stezce. Toto unikátní rašeliniště, kde vyvěrají (silně zapáchající) sirouhličité plyny a minerální vody, je pozůstatkem sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor.

Poškozené tvrziště Smrčany se nachází u hráze Chvalovického rybníka na katastrálním území Klucké Chvalovice na Kutnohorsku. Tvrz existovala patrně ve 14. a 15. století.

Hrad Smrdov stával v dnešní obci Sázavka, v místech zdejšího kostela a přilehlých domů. R. 1307 byl v držení Rajmunda z Lichtenburka, který ho směnil s Vilémovským klášterem. Zánik nejpozději v husitských válkách.