Výsledky hledání míst

Barokní sloup se sv. Janem Nepomuckým pochází z r. 1710. Volně stojící kamenný toskánský sloup. Na podstavci alianční znaky Podstatských z Prusinovic a hraběcího rodu Deblínů. Světec ve značně podživotní velikosti nese kříž, za který je zasunuta zlacená palmová ratolest. Chybí svatozář nad Janovou hlavou.

Toskánský sloup na kamenném podstavci z roku 1708 od neznámého autora. Na vrcholu sloupu stojí drobná plastika, znázorňující svatého Josefa s Jezulátkem v náručí. Vysvěcení plastiky provedl tehdejší horažďovický děkan Václav Nigrýn. Jedná se o starší ze dvou votivních sloupů na území Horažďovic.

Vysoký sloup na hranolovém podstavci se sochou sv. Judy Tadeáše nechal v dnešní Nábřežní ulici roku 1707 postavit zdejší kolář a kovář Georg Bayer. Poškozené dílo bylo po restauraci v 90. letech 20. století přeneseno do jihozápadního koutu italské části zámecké zahrady.

Sloup se sochou sv. Leopolda byl vytvořen v letech 1676–77. Patří do skupiny šesti votivních sloupů, které nechal v rozmezí let 1660–77 na území městečka Brtnice vztyčit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou z Althannu. Autor sloupů je neznámý. Restaurován v l. 1993–4.

Sloup se sochou sv. Rocha a sv. Rozálie u roku 1661. Patří do souboru barokních votivních sloupů, od Simona Ohnesorga - kameníka z Vyskytné u Jihlavy Sloupy nechal vytvořit tehdejší majitel Brtnice Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou hraběnkou z Althannu.

Sloup se sochou sv. Tomáše Akvinského vytvořen v 60. letech 17. století zřejmě kameníkem Simonem Ohnesorgem. Patří do skupiny šesti votivních sloupů, které nechal v rozmezí let 1660–77 na území městečka Brtnice vztyčit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou z Althannu.

Vysoký válcový sloup s hlavicí stojící na hranolovém podstavci nese od roku 1742 sochu svatého Václava. Je umístěn u turnovské brány kosteckého pivovaru. Podstavec nese kartuše s nápisy v dobové češtině. Krátce po získání hradu ho nechal vztyčit Václav Kazimír Netolický.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Sloup představuje kvalitní ukázku umělecko-řemeslné práce z pol. 19. stol. Postaven v letech 1839–1840. Vysvěcen 28. září 1840. V r. 1975 přesunut do českolipské klášterní zahrady, poté uložen ve vlastivědném muzeu. Na své původní místo vrácen r. 1997. Patří do majetku města.

Vrcholně barokní pískovcový sloup s vrcholovým sousoším a sochami světců. Autorem sochař Oswald Josef Wenda. Datace v nápisu "ERECT J. Wenda 1716" na patě západního boku soklu. Památkově chráněno.

Sloup se sousoším z r. 1726. Vrcholně barokní trojiční sousoší. Na kamenné desce osazen hranolový sokl. Nad hlavicí sousoší Nejsvětější Trojice se sedící postavou Boha Otce, nese na kolenou kříž s Kristem, u nohou má holubici s rozepjatými křídly, Ducha Svatého. Kulturní památka od r. 1964.

Vrcholně barokní sloup od žlutického sochaře Oswalda Josefa Wenda, pravděpodobně dle návrhu Petra Brandla. Postaven v letech 1701-1704 z podnětu hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Od roku 1963 je sloup památkově chráněn. Naposledy byl celkově rekonstruován v letech 2011-2012..

Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice postaven r. 1847. Vysoký 5 m. Na dříku ve výklencích jsou reliéfy. Na desce na hlavici osmibokého sloupu je sedící Bůh Otec s tiárou. Mezi koleny má krucifix, u nohou má holubici. Sloup památkově chráněn od r. 1973.

Sloup s pískovcovým sousoším Nejsvětější Trojice v blízkosti kostela sv. Jakuba Většího. Dílo neznámého kamenosochaře (zlidovělá kamenická práce). Zhotoveno na objednávku manželů Rottových roku 1824. Památkově chráněno.