Výsledky hledání míst

Sloup Panny Marie Karmelské obklopený polygonální kamennou ohrádkou, tzv. mariánský sloup, dal roku 1731 zhotovit obchodník s máslem Pitucha. Od roku 1904 se k soše konaly průvody, od roku 1915 s požehnáním, r. 1976 zakázány, r. 1996 opět obnoveny.

Sloup postaven před rokem 1705. Materiálem je pískovec. Na čtyřbokém soklu stojí sloup nesoucí sochu Madony s dítětem. Madona i dítě mají na hlavách kamenné koruny. Restaurováno v roce 2002. Památkově chráněno od roku 1958.

Na vrcholu sloupu umístěno sousoší Piety. V dolní části sloupu umístěn reliéf sv. Josefa s dítětem. Datováno letopočtem 1845. Datum umístěn na zadní straně sloupu

Barokní sloup s plastikou Piety stál od roku 1726 u hřbitovního kostela sv. Mikuláše v Přísečnici. V rámci likvidace města byl přenesen k lesnímu hřbitovu ve Vejprtech a umístěn jižně od vstupního prostranství. Zřejmě se jedná o práci sochaře z blízkého okolí.

Sousoší Piety na válcovém sloupu s hranolovým podstavcem a jednoduchou hlavicí. Postaveno 1710, obnova 1787. Autor neznámý, zřejmě místní. Stojí ve východní části Preissigova náměstí nad zámeckým areálem.

Pískovcový sloup z roku 1698. Sloup s bohatou reliéfní výzdobou. Kvalitní barokní plastika. Hranolový podstavec sloupu spočívá na dvou schodišťových stupních. Obsahuje reliéf sv. Vavřince, archanděla Michaela, sv. Josefa s Ježíškem a reliéf sv. Šebestiána. Nástavec sloupu nesl reliéf Piety. Kulturní památka od r. 1965.

Sloup s vyobrazením Panny Marie Staroboleslavské pochází z doby okolo roku 1700. Neznámý autor. Osazen na odstupňovaném podstavci s konkávně vykrojenými křídly. Výška sloupu 5 m. Sloup restaurován v roce 1992. Památkově chráněn od r. 1967.

Barokní kamenný sloup z r. 1746 se siluetou P. Marie s Ježíškem na vrcholu představuje nepříliš obvyklý typ drobné sakrální stavby. Na hranolovém soklu s rytými rámy spočívá čtyřboký sloup ukončený krycí deskou, na které je osazena silueta v podobě malby na plechu. Památkově chráněn od května 1958.

Votivní barokní sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) z doby kol. r. 1720 dali vytvořit Putzové z Breitenbachu. Autorství připisováno pražskému sochaři Janu Bedřichu Kohl-Severovi. Od r. 1964 památkově chráněný. V letech 2001-2002 sochařem Petrem Záleským celkově restaurován.

Raně barokní sloup se sousoším sv. Antonína s Ježíškem z roku 1666. Patří do šestice památkově chráněných votivních sloupů, které dal postavit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou z Althannu. Autorem je pravděpodobně Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.

Nad hlavní římsou sloupu je hranolový členitý nástavec s reliéfem ve středním poli. Na bocích výjevu křídlové nástavce s andílky a s nižším s vázami a boltci. Nad římsou socha Boha Otce sedícího na oblaku s anděly a dalšími atributy. Kulturní památka ČR od r. 1965.

Sloup pochází z r. 1745. Pískovcový sloup vysoký cca 2,5 metru se sochou Bolestného zbičovaného Krista. Nízký vypouklý sloup s hlavicí. Na vrcholu soška Ecce Homo. Na širokém fundamentu je podlouhlý a zužující se sokl s německým nápisem. Sloup zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1965.

Pískovcová socha Panny Marie je umístěna na vysokém sloupu. Postava drží v pravé ruce žezlo a v levé malého Ježíška. U letopočtu 1715 vytesaná modlitba. Skulptura představuje doklad rozmachu náboženského kultu a mariánské úcty v 17. a 18. století. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 2019.

Barokní morový sloup z r. 1723, původně při kostelíku sv. Valentína.

Sloup pochází z roku 1762. Původně stál v Machově ulici. Odvezen do muzea v České Lípě. R. 2015 navrácení do Stráže pod Ralskem. R. 2019 rozsáhlá rekonstrukce. Od té doby sloup stojí na nynějším místě.