Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu. Dle arch. nálezů z 13. stol., kdy byl pravd. markvartickým sídlem. Hrad je nesporně zmiň. až od konce 14. stol., maj. Jan z Vartemberka a Ralska. Necitlivá obnova v 1. pol. 20. stol. je příčinou nejasností ohledně historie hradu.

Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání. Nejkratší přístup ze stejnojmenné obce.

Zaniklé raně středověké pohřebiště s více jak 400 hroby založené asi v polovině 9. století z předkřesťanské doby. Někteří pochovaní vykazovali známky protivampyrických zásahů. Místo bylo jako pohřebiště využíváno do počátku 11. století.

Dobře patrné tvrziště 500 m od vsi. Ves založena pravděpodobně během 12. stol., avšak první zpráva o ní je z r. 1273, kdy byla v držení tepelského kláštera, a to až do 15. století. Tvrz založil pravděpodobně klášterní man. Dodnes se dochovala plošina tvrze beze stop staveb a val s příkopem.

Zaniklý zámeček v prostorách dnešního Výzkumného ústavu pro chov skotu. Byl součásti původního dvora, z něhož se dodnes zachovala jeho západní budova, která je zrekonstruovaná.

Vrchovištní rašelinné louky s množstvím rašelinných jezírek byly vyhlášeny za Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky. Zpřístupňuje je naučná stezka "Tři iseriny", vycházející z osady Jizerka, která je částí obce Kořenov.

Raškův kámen – izolovaný vápencový blok vznikl odtržením od korálového útesu a přemístěním podmořským sesuvem do hlubší části mořské pánve. Na nejvyšším místě skály byl vybudován v roce 1951 železný vyhlídkový můstek.

Druhý nejmladší zámek v České republice. Postaven Janem Kotěrou v letech 1911–1913. Zámek je uváděn jako jediný kubistický zámek, možná spíše připomíná empír, či klasicismus.

Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.

Středověký vodní mlýn na Ratibořském potoku nechali pravděpodobně vystavět majitelé gotické tvrze v Ratiboři. Mlýn je poprvé uváděn r. 1617. V polovině 19. století byl mlýn radikálně přestavěn. Na počátku 50. let 20. stol. sloužil jako hájovna. Někdy kolem roku 1955 byl opuštěn a změnil se na ruiny.

Terénní zbytky hradu. V pramenech není zmíněn, nálezy doložena existence v 1. pol. 14. st. Dochovány zbytky dřevěných staveb, zbytky valů a příkopy malého hrádku.

Šlechtický hrad založil ve 13. stol. zřejmě Markvart z Řebříka a pán ze Žerotína. Byl to hrad s trojdílnou dispozicí, s palácem jako obrannou i obytnou stavbou. V 16. stol. byl již pustý. Zachována je přístupová cesta, do skály vytesané příkopy a studna.

Zaniklý hrad, založen v 2. polovině 13. století pány ze Švábenic jako mocenský opěrný bod v rámci kolonizačního podnikání. S odchodem tohoto rodu z Trutnovska na přelomu 13. a 14. století postupně zanikl.

Krytý dřevěný most s kamennými pilíři, který pod Lenorou sloužil k zachycování plaveného dřeva, jeho evidenci a následné další expedici po Vltavě do vnitrozemí. Dnes možnost pěšího přechodu, rybaření a koupání.

Počáteční objekt Vchynicko-tetovského plavebního kanálu byl postaven 1799–1801 pro přemostění Vydry a zachycování plaveného dřeva před začátkem nesplavného úseku. Do 1953 po něm vedla i cesta Srní - Modrava, poté zchátral a byl stržen. Obnoven 2000.