Výsledky hledání míst

Terénní pozůstatky tvrze, která je poprvé připomenuta v roce 1395 a naposledy v roce 1435. Dle archeologického průzkumu tvrz vznikla na počátku 14. století a zanikla koncem století 15.

Zřícenina královského hradu, založeného pravděp. ve 2. pol. 14. stol. bánem a velkoknížetem Hrvoje Vukčićem z rodu Hrvatinić. Hrad se prvně zmiňuje r. 1407 jako majetek vojvody Sandalja Hraniće. V l. 1523 - 1878 byla Ostrovica pod osmanskou navládou. Hrad byl důležitou pohraniční pevností.

Skromné pozůstatky hrádku na vrcholu Velký Ostrý (1292 m n.m.) na státní hranici s Německem. Nejvýše položené hradní sídlo v ČR. Vznikl koncem 13. stol., jako zřícenina poprvé uveden na mapě roku 1512.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Zřícenina gotického hradu. První zmínka z r. 1433. Zpustl po r. 1535, majitelé přesídlili do tvrze v Bílém Újezdě. V 18. st. jej těžce poškodili hledači pokladů. Dochovány rozsáhlé zříceniny bran, bašt, hradeb paláce a dalších budov.

Zaniklá tvrz. Snad byla založena ve 14. stol., neboť se předpokládá se že odtud mohl pocházet zemanský rod Čámských z Ostrého, poprvé připomínaný r. 1378. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, přesnější informace může přinést jen archeologický výzkum.

Zřícenina hradu, postaveného ve 13.–14. stol. na ochranu tzv. České cesty. Byl královským majetkem, r. 1366 darován Mikuláši ze Seče, r. 1394 Ctiborovi ze Stibořic, poté zástavní držitelé hradu. Od r. 1496 Imrich a Martin Czoborové, dále Bakičové. Od konce 18. stol. Pálffyů, postupně zchátral.

Zámek byl přestavěn koncem 18. stol. rodinou Hildprantů ze starší tvrze. Později byl zámek v majetku Ondřeje Zieglera, který v rámci pseudogotické přestavby přistavěl patro. V r. 1946 získala zámek TJ Sokol a od r. 1999 je vlastníkem obec.

Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.

Zřícenina hradu, které dominuje Piastowská věž z 2. pol. 13. stol. Věž stojí na románských základech. Východní část hradu pochází z 16. stol. a byla mnohokrát přestavěna. Velká část hradu se zřítila po podemletí povodní r. 1813. Ve 20. stol. provedena dostavba.

Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.

Dolnootaslavická tvrz založena v 16.stol. za Hynka Posadovského z Posadova. Tvrz stávala uprostřed obce. V průběhu 17.st. se stala nepotřebná a zanikla. Na jejím místě vyrostlo nákupní středisko a budova Obecního úřadu.

Horní hrad v Otaslavicích vznikl kolem roku 1330 za Alšíka z Otaslavic, r. 1353 písemně zmiňován, zničen asi r. 1423 husity, r. 1492 se již uvádí jako pustý. Zbytky hradu se nacházejí v místní zástavbě, dochována hradní studna a sklepení.

Tvrz založil po r. 1423 Boček z Otaslavic náhradou za zničený horní hrad. Vodní tvrz neměla dlouhého trvání a r. 1579 je uváděna jako pustá. Dochovaly se pouze zbytky kamenných základů, které byly vyorány v 50. letech 20. století.

Podlouhlý pahorek tvrze nejasné historie, ukrývající se v ostrůvku stromů na okraji pole