Výsledky hledání míst

Novorenesanční nádraží Rakouské severozápadní dráhy z r. 1872–75 podle projektu Carla Schlimpa. Dopravě sloužilo do r.1972. V r.1977 ubouráno severní křídlo, v r. 1985 zbourány zbylé části. Bylo považováno za jedno z nejhezčích nádraží u nás.

Ústecko-teplická dráha zahájila roku 1858 provoz na trati Ústí nad Labem-Teplice. V letech 1858-1908 vyrostla postupně monumentální budova, kde sídlila i pošta a ředitelství společnosti. Po letech chátrání zvnějšku i uvnitř částečně opravena a vybudováno nové nástupiště.

První olomoucké nádraží vzniklo pol. 19. století. V letech 1936–38 staniční budova od základů přestavěna podle návrhu Antonína Parkmanna, vestibul upravil L. Šlapetka, sgrafita vytvořil W. Zlámal. Nádražní budova má tvar křižovatky. Pod nádražím vede nový podchod do městské části Staré Hodolany.

Betonová nádrž s výskytem vzácných obojživelníků, převážně čolka karpatského. Přírodní památka Nádrž Tesák byla vyhlášena roku 2015.

Ves Nadslav byla prvně připomínána roku 1361. V letech 1363–1378 za Zdenka z Nadslavi existovala tvrz jakožto sídlo vladyků. Písemné prameny o tvrzi chybějí. Zanikla pravděpodobně ke konci 14. století.

Náhrobek nejvýznamnější osobnosti města Kopidlna, učitele a hudebníka Františka Matěje Hilmara (1803-1881), tvoří socha Krista s křížem, dílo Hilmarova krajana z Nové Paky, sochaře Antonína Suchardy (1843-1911) z r. 1881.

Skromný náhrobek posledního šlechtického majitele hornodomaslavického zámku Hanse (Jana) barona z Mattencloitu (*27.8.1860,+14.5.1929) na hřbitově při kostele sv. Jakuba. Baron Hans Mattencloit vlastnil Horní Domaslavice pouze v l. 1894-97.

Empírový náhrobek majitele šumbarského zámku a panství hraběte Bedřicha z Arcu (1798 - 1835) v podobě obelisku z bílého mramoru v areálu havířovského hřbitova nedaleko zámku. Na náhrobku vytesán alianční znak rodu z Arcu.

Náhrobek slavného básníka K. H. Máchy, pohřbeného v Litoměřicích 8.11.1836. Náhrobek z dílny Františka Linna byl nad hrobem postaven v dubnu 1846, zejm. péčí Karla Havlíčka Borovského. R. 1861 k němu přibyl novogotický kenotaf. R. 1938 byly básníkovy ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze.

Renesanční náhrobek Kašpara Pruskovského z Pruskova. Nechal jej na severní stěně kostel a sv. Petra a Pavla postavit nebožtíkův bratranec Jan Kryštov Pruskovský v r. 1603.

V parčíku u kostela sv. Vendelína. Náhrobní kámen s rodovým erbem a německým (později přidán i český) nápisem, který je chráněn litinovým oplocením. Pochází z roku 1866. Památkově chráněný.

Náhrobek majitele zámku a panství v Orlové, Richarda sv. pána z Mattencloitu (1829–88). Jednoduchý náhrobek v podobě obelisku s vytesaným znakem a náhrobním kamenem se nachází mezi zaniklým zámkem a presbyteriem farního kostela.

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Kamenné náhrobní desky šesti příslušníků rodiny Kinských, posledních majitelů panství a zámku Lešná. Je zde pochován jak hrabě August, který nechal zámek přestavět, tak jeho syn hr. Filip. Náhrobky se nacházejí v areálu kostela v Lešné.

Čtyři kamenné náhrobní desky posledních majitelů ropického panství, baronů Spens-Boden a Künburgů. Nacházejí se při hřbitovní zdi.