Výsledky hledání míst

Mariánský morový sloup z let 1713–14 od F. Bauguta, snad podle projektu G. Santiniho na kdysi největším veřejném prostranství Kutné Hory, Šultysově ulici. Na bohatě členěném podstavci se sochami horníků a sv. Jakuba, Šebestiána, Františků Borgii a Xaverského stojí socha Immaculaty na obláčcích.

Barokní sloup se sochou Immaculaty a kamenným soklem obklopený kamenným zábradlím z roku 1699, který vychází z podoby mariánského sloupu sochaře Jiřího Bendla z roku 1652. Autor ani donátor nejsou známi, sloup je pouze označen iniciály F.F.B.

Raně barokní sloup, postavený roku 1685 jako poděkování za odvrácení morové epidemie (1680) a k uctění císaře Leopolda I. a ostrovské vrchnosti Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského. Vysoký válcový sloup na hranolovém podstavci, obklopeném schodištěm a balustrádou nese dnes kopii původní sochy.

Mariánský sloup se sochami svatých Floriana, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého byl ve středu náměstí ve Volyni vztyčen roku 1760. Jednoduché provedení napovídá o účasti místních umělců i pozdní době vzniku sloupu.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.

V letech 1716 – 19 vystavěli na náměstí sochařští mistři F. a M. Tollingerovi a A. Falke mariánský sloup. Jeho centrem je obelisk pokrytý obláčky s andílky vrcholící sochou Neposkvrněné Panny Marie.

Barokní sloup zvaný Loreta postavený kolem roku 1725 na náměstí někdejšího Nového Města (Havlíčkovo náměstí) před novým zámkem.

Původní barokní sloup během doby zničen, dochovalo se pouze torzo. Obec Sazená mariánský sloup začátkem 21. stol. obnovila. Vedle barokního sloupu stojí dřevěná vidlicová zvonička z 19. století. Na ní umístěn původně klasicistní zvonek, který je nyní nahrazen jeho replikou.

Mariánský sloup z roku 1684. Postaven jako poděkování za odvrácení moru a Turků. Sloup nese sochu Immaculaty. Na přední straně městský znak. Kolem sloupu osm osmibokých pilířků spojených řetězy. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Skalní vyhlídka, která se dříve nazývala Velký Ostrý, byla pojmenována podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské v roce 1856, na popud manžela Ferdinanda Kinského. Skála v minulosti sloužila jako strážní místo protipožární hlídky v kraji. Atraktivní turistické místo s altánem.

R. 1372 vznikla ve vsi tvrz, která r. 1717 podlehla přestavbě na barokní zámek. V pol. 19. st. byl novogoticky upraven. Po r. 1945 byl využíván MNV pro kulturní účely. R. 1951 byla stavba jako zřícenina zbořena. Dnes zůstaly pouze zbytky zříceniny.

Zvláštní stavba, která kombinuje rozhlednu a kapli sv. Václava, pochází z let 1935-1936. Volně přístupná rozhledna, která je vysoká jen 12 m, poskytuje kvůli vzrostlým stromům jen omezený výhled. K rozhledně s kaplí vede řada značených cest a křížová cesta.

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.

Dřevěná rozhledna od ing. arch. Ant. Závady z r. 2014. Volně přístupná. Nádherné výhledy do zdejší krajiny. U rozhledny objekt Hydrometeorologického ústavu ČR.