Výsledky hledání míst

Pozdně gotický kamenný kostel sv. Jinřicha z r. 1865 v obci Staré Hamry. Díky výhodné poloze ve stráni byl ušetřen demolici před napuštěním přehrady Šance. Při kostele hřbitov s cennými litinovými kříži.

Zdevastovaný gotický kostel sv. Jiří z 15. století. Barokně upravován. Kostel je jediným mementem na zaniklou pohraniční obec Pelhřimovy.

Vesnice zmiňována již r. 1321. R. 1519 je zmiň. dřevěný kostel (kališnický). Za třicetileté války v l. 1623 a 1642 vypleněn, od r. 1661 katolický. R. 1712 vyhořel po zásahu bleskem, nový barokní kostel postaven v l. 1712–16 (mylně připisován Jan Blažeji Santinimu). V boční kapli léčivý pramen.

Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.

Řečický gotický kostel Sv. Jiří je prvně zmiňován v rejstříku papežských desátků z roku 1352. Obec Řečice sama se však v písemných pramenech vyskytuje prvně v listině z 16. října 1307, jíž Rajmund z Lichtenburka vyměňuje některé své statky s Jaroslavem, opatem benediktinského vilémovského kláštera.

Kostel sv. Jiří vznikl spolu s podhradní osadou na poč. 13. stol. Poprvé zmíněn r. 1444. Po r. 1555 přestavěn Sedlnickými z Choltic do zděné jednolodní podoby s věží. Po r. 1783 odsvěcen a adaptován na školu, byty a sýpku. Roku 1985 demolován. Dnes zatravněná plocha nedaleko fary.

Barokní kostel sv. Jiří z r. 1752 stojí na místě původního dřevěného svatostánku, zmiň. již r. 1297. Dřevěný kostel několikrát vyhořel, proto byl postaven nový zděný kostel, věž byla přistavěna r. 1776. V interiéru oltářní obraz sv. Jiří (1776) a obraz sv. Hostýna (1747) od Jana Antonína Nevídala.

Kostel sv. Jiří ve vinařské obci Kobylí pochází z raného středověku. První zmínky již z r.1252. V průběhu let několikrát poničen a vypálen, r. 1670 obnoven. U kostela stojí unikátní obranná zvonice

Areál kostela sv. Jiří s ohradní a opěrnou zdí se schodištěm. Jednolodní kostel s pravoúhlým odsazeným presbytářem, nad kterým se zvedá hranolová dvoupatrová věž. Jednodušší členění. Původ v 1. polovině 14. století, zbarokizovaný v r. 1686 a upravený v r. 1884.

Jednolodní kostel s hranolovou věží v západním průčelí, polygonálním závěrem a osovou sakristií byl postaven v letech 1893–94 v novogotickém slohu náhradou za drobnou barokní kapli (zrušena roku 1948). Základní kámen položen 3.6.1893, vysvěcen 28.10.1894. Roku 1993 prošel kostel větší rekonstrukcí.

Kostel ve formách romantické novogotiky si nechali u vstupu do hruboskalského zámku postavit Valdštejnové roku 1811. V současné době opraven, v létě přístupný.

Kostel z let 1679–83 nahradil staršího předchůdce, zřejmě ze 14. století. Zdemolován 28. 4. 1975, aby uvolnil místo velkolepému památníku Rudé armády. Místo něj prostor hyzdilo provisorní ocelové monstrum, nahrazené po roce 1990 dřevěným křížem.

Původní dřevěný kostel nahradila roku 1756 novostavba s historizujícím vybavením. Kostel je zasvěcený sv. Kateřině.

První a nejstarší barokní kostel ve Vilniusu. První barokní stavba ve městě. Postaven v roce 1618. Kostel postaven jezuity. V 19. stol. připadl pravoslavné církvi. V r. 1915 přeměněn na Evangelickou luteránskou modlitebnu. Sovětskou armádou využíván jako sklad vína, pak zřízeno muzeum ateismu. R. 1991 navrácen jezuitům.

Jednolodní románský kostel z přelomu 11. a 12. stol. s kamennou střechou a kruhovou zvonicí. Ve 12. stol. přistavěn chór a poustevna. Opuštěn v důsledku náboženské reformace v 16. stol. Poté obydlí chudiny. Znovu využit katolickou církví v letech 1810-1827. Chór zanikl po roce 1779.