Výsledky hledání míst

Někdejší špitál s kostelem svatého Materny vznikl před ústeckými hradbami snad ve 13. století, poprvé písemně doložen zřejmě 1327. Mnohokrát přestavěn, naposledy 1625. Fungoval do roku 1856. Kostel byl zdemolován jako poslední část areálu roku 1895. Zachováno několik artefaktů z jeho zařízení.

Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.

První zmínka o hradu Babenberk pochází z roku 902. Městu dominuje kostel sv. Michaela a původně benediktinský klášter. Po zemětřesení vystavěn v letech 1121-1139. Kostel je trojlodní pilířová bazilika. Klášter zrušen roku 1803, nyní domov důchodců.

Kostel sv. Michaela archanděla vznikl v r. 1610 na základech luteránské modlitebny (postavena r. 1577 z podnětu Zdeňka z Valdštejna). V letech 1768-1778 byl barokně přestavěn.

Kostel z r. 1862 byl postaven na základech gotického předchůdce ze 14. stol. Uvnitř čtyři náhrobky z 16. století. U kostela dvě cenné sochy sv. Valentýna a sv. Floriána.

Raně barokní kostel sv. Michaela archanděla v Borohrádku postaven v letech 1669–1673. Hlavní oltář z r. 1752, kamenná křtitelnice z r. 1556, vnitřní zařízení z 18. stol. V kostelní zdi náhrobníky z let1625 a 1629. V blízkosti kostela dřevěná zvonice. Na hřbitově novogotická hrobka Lützowů.

Raně gotický hřbitovní kostel byl postaven ve 13. stol. V 16. stol. prošel přestavbou, r. 1783 přistavěna sakristie a horní patro věže (zvony z r. 1500 a 1535), staveb. uprav. v 19. stol. V interiéru mramor. křtitelnice ze 13. stol. a jedinečná fresková výmalba z 2. pol. 14. stol., odhalená r. 1949.

Renesanční kostel sv. Michala nechal údajně postavit hrabě Štefan Koháry v r. 1640. V 18. století byl kostel barokně přestavěn. Až někdy do 19. století byla lokalita poutním místem, čehož je důkazem i malá barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Dodnes se z kostela dochovala pouze zřícenina.

Navržen jako ortodoxní katedrála v novobyzantském románském slohu a otevřen r. 1895. Během první svět. války Němci odvezli zvony. Roku 1919 vysvěcen na katolický kostel. Kostel navržen pro 2000 věřících. V exteriéru 266 velkých i malých sloupů a pilastrů. Hlavní oltář z barevného skla.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.

Pozdně barokní kostel s věží v průčelí. Původně gotický kostel přestavěn r. 1759. Stojí nad obcí uprostřed hřbitova. Jednolodní orientovaná stavba. Věž v průčelí se čtyřmi zvony, největší z r. 1599. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel sv. Mikuláše je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek Gentu. Postaven na poč. 13. stol., dokončen ve 14. stol. Cechy přistavěly kaple po stranách kostela. Centrální věž sloužila jako pozorovatelna. Vysoká je 76 m. Obnova kostela v letech 1912-1913 a 1939-1943 a od r. 1960 dodnes.

Stavba farního kostela sv. Mikuláše byla zahájena v r. 1785 a kolem vznikl hřbitov. Na konci II. světové války kostel zasáhl dělostřelecký granát, který jej poškodil a v r. 1965 bylo rozhodnuto o demolici. V r. 2015 zdejší spolek vykopal ze suti podlahu kostela.

Na místě dřevěného gotického kostela, první zmínka r. 1350, byl na konci 16. stol. postaven kamenný renesanční kostel. Roku 1827 byl rozšířen a roku 1886 regotizován. Renesanční kostel je z větší části dochovaný ve zdivu obdélné lodi zakončené čtvercovým valeně zaklenutým presbytářem.

Někdejší klášterní kostel a okolní areál se po sekularisaci a zničení za třicetileté války stal hlavním městským pohřebištěm. Dodnes funguje mimo jiné i jako lužickosrbská obdoba Slavína a hřbitov kapituly místního katolického biskupství.