Výsledky hledání míst

Jednolodní románský kostel z přelomu 11. a 12. století s mladším chórem z konce 12. století. Mohl být centrem ženského kláštera. Jeden z osmi románských kostelů v údolí Glendalough v pohoří Wicklow. Pustý nejpozději v 16. stol. po reformaci. V 19. stol. zakonzervován a částečně dostavěn.

Zřícenina pozdně barokního poutního kostela Panny Marie Dobré rady se nachází ve vysídlené a nyní částečně obnovované vsi, zvané Pohoří na Šumavě, která leží v Novohradských horách při rakouské hranici v nadmořské výšce přes 900 metrů. Zbytek stavby postupně obnovován.

Jednolodní románský kostel ze zač. 12. stol., jeden z osmi v klášterním údolí Glendalough. Pohřebiště místního královského rodu O’Toole. Kostel opuštěn v důsledku náboženské reformace v 16. stol. V 19. stol. zakonzervován. V okolí jsou kamenné kříže a náhrobky.

Římskokatolický kostel sv. Anny z konce 13. století byl na přelomu 15. a 16. století přestavěn. V r. 1805 byl definitivně opuštěn. V letech 1971–1973 proběhl archeologický výzkum. V letech 2011- 2020 místo obnoveno. U kostela stojí dřevěná obecní zvonice z r. 1998.

Barokní kostel se špitálem byl vybudován r. 1691 přestavbou pův. kaple z r. 1518. R. 1939 byla oblast vysídlena a stala se vojenským cvičištěm, později hraničním pásmem. Chátrající kostel byl r. 1967 zbořen. Po r. 1989 byla zrušena hraniční oblast, r. 1992 vyznačeny základy kostela a místo upraveno.

Zřícenina kostela, který nechal postavit roku 1670 Georg Maximilian Lindel u místa, kde vyvěral léčivý pramen. Ves zanikla po 2. sv. válce. Neudržovaný kostel je v první polovině 20. století v havarijním stavu.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Románský kostelík s presbytářem z přelomu 12. a 13. stol, přistavěným ke starší lodi. Poprvé zmiňován v roce 1179. V 1. pol. 17. stol. zpustl. V okolí jsou dva kamenné kříže z období 10. až 12. stol.

Zřícenina barokního kostela z roku 1733, obklopená zanikajícím hřbitovem. V sousedství zbytky dřevěné zvonice. Areál zchátral za účinné pomoci místních obyvatel po roce 1945.

Povolení ke stavbě kostela udělil ostřihomský arcibiskup 29. června 1368. Přestavěn na konci 15. stol. V 18. stol. hlášeny trhliny ve zdivu, provedeny pokusy o zajištění stavby. R. 1800 spadla klenba. R. 1858 poškozen zemětřesením, r. 1877 zcela opuštěn. V současnosti probíhá konzervace zdiva.

Zřícenina kostela z poloviny 13. století. Zbořen husitskými vojáky při návratu od Baltského moře pod vedením Jana Čapka ze Sán. Zachován zbytek presbytáře.

Zříceniny poutního kostela a kaple nad pramenem jižně od osady Lahovice severovýchodně od Libčevsi. Kostel postaven 1670, přestavěn 1751. Po roce 1945 zchátral až do stavu vyrabované zříceniny v hustém porostu. Jihozápadně od něj obdobně postižená kaple.

Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.