Výsledky hledání míst

Původně menší gotický kostel v Bohuslavicích je prvně zmiňován r. 1386. V r. 1714 byl barokně přestavěn a rozšířen. Věž byla přistavěna r. 1768. Vedle kostela stojí budova fary.

Původní raně gotický farní kostel z pol. 13. stol. zpustošen vojsky dvou křížových výprav i husity. V l. 1555-1624 luteránský, od r. 1624 katolický. V l. 1778-81 nahrazen pozdně barokním jednolodním kostelem. Po r. 1945 přestal být užíván a sloužil jako vojenský sklad. V 60. l. po požáru stržen.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.

Kostel zal. po r. 1262, v 15.–16. stol. husitský, poté bratrský. 1625 zapálen farářem při odchodu do exilu, obnoven po r. 1672. Orientovaná plochostropá stavba s polygon. závěrem s opěráky, na západě hranolová věž, na severu sakristie.

Starý kostel sv. Bartoloměje prokazatelně existoval r. 1567, kdy je datován zvon, je však patrně starší. Dřevěná jednolodní stavba s malou průčelní věží přestavěna r. 1871. Roku 1895 sloužena poslední mše a r. 1896 byl zbořen a dřevo rozprodáno.

Stavba z let 1866–67 nese prvky novorománského stylu, postaven na místě románského kostelíku. Dobře zachovaný pískovcový náhrobek paní Anny Valkounové ze Šárova (+1571). R. 1960 objevena pod omítkou unikátní malba jezdce ve zbroji.

Presbytář kostela postaven kolem r. 1500, v renesanci přistavěna loď. Po r. 1760 přistavěna sakristie, zaklenuto kněžiště. R. 1847 přistavěna západní část s kruchtou a věží. R. 1945 poškozen střelbou, r. 1947 vyhořel. Opraven v l. 1947–8.

Areál repliky románsko-gotického, barokně upraveného kostelíka, postaveného z fragmentů původní stavby ve vsi Červená, jejíž zbytky jsou dnes pod hladinou Orlické přehrady. Původní stavbu z 12. století nechala postavit zřejmě paní Zdislava, matka Jiřího z Milevska kolem roku 1190.

Kostelík datovaný do přelomu 13. a 14. století, vzhledem k poloze na tehdejší sídelní periferii působící značně archaicky. Součást areálu se hřbitovem a hranolovou zvonicí s bedněným patrem.

Chrám sv. Benedikta v místech, kde se slovo Boží kázalo nejméně od 11. století. Dnešní kostel byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen. Na vině tehdy byly četné trhliny zdiva. Nový kostel byl posvěcen 27.4.1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Dnes již zaniklý, sedmiboký kostel sv. Blažeje, stával v prostorách Blažejského náměstí v Olomouci. Vznik se datuje k r. 1063, původně snad jako kupecký dvůr. První písemná zpráva z r. 1299. Stavba zanikla demolicí v roce 1839.

Románský kostelík s presbytářem z přelomu 12. a 13. stol, přistavěným ke starší lodi. Poprvé zmiňován v roce 1179. V 1. pol. 17. stol. zpustl. V okolí jsou dva kamenné kříže z období 10. až 12. stol.