Výsledky hledání míst

Dřevěná soukromá rozhledna byla vybudována nákladem majitele přilehlé firmy r. 2017. Má krytou vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m při celkové výšce stavby 8 m. Je volně přístupná po 25 schodech.

Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.

Jen dřevěný kříž a česko-německá modlitba připomínají místo, kde stával kostel vsi Košťálkov (Gottschallings) při rakouské hranici. Ves byla po vysídlení Němců a zřízení nepřístupného hraničního pásma stejně jako řada dalších v okolí zničena r. 1953 československou armádou.

Zdaleka viditelné zbytky hradu, založeného snad Házmburky ve 14. st., poté v majetku Kaplířů ze Sulevic, r. 1422 obléhán husity. V 16. st. opuštěn, na poč. 17. st. uváděn jako pustý. Zachovány zbytky věžovitého paláce a opevnění.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

První katedrála z r. 1072 zničena požárem. Další zničena zemětřesením r. 1185. Pak obnova a rozšíření katedrály. Chrámová loď v raně gotickém slohu. Katedrála je třetí největší ve Velké Británii. Hlavní věž vztyčena r. 1311. Katedrála se může pochlubit bohatstvím architektonických vlivů.

Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.

Původně gotický kostel s neobvyklým závěrem v podobě apsidy, přestavěný renesančně.

Evangelický kostel z roku 1907–08 v Přerově. Před ním nejstarší socha J.A. Komenského na Moravě z roku 1874.

Evangelický kostel dostavěný v roce 1920 stojí v Husově ulici na břehu řeky Moravy. Jeho stavba započala v roce 1914 poté, co němečtí evangelíci už v roce 1902 nedovolili konání českých bohoslužeb v novém tzv. červeném kostele.

Kostel církve Československé husitské byl postaven r. 1927 ve funkcionalistickém stylu. Pozoruhodností je schránka na hlavní fasádě budovy, kde je uložena prsť z několika bojišť legionářů – Zborov, Terron a Dos Alto (1933). V zadní části budovy je farní úřad.

Jednoduchý moderní kostel Církve československé husitské obdélného půdorysu, s hranolovou věží v průčelí byl postaven ve 20. letech 20. století. Kostel již desítky let neslouží svému původnímu účelu a postupně zchátral. Náboženská obec CČE v Libochovicích hodlá kostelík opravit a znovu jej využívat.

Kostel Jména Panny Marie na Rejvízu pochází z let 1808-1809. Vznikl formou sbírky na podnět jesenického (frývaldovského) děkana a biskupského komisaře Johanna Rothera.

Zaniklý kostel Jména Panny Marie ve Velečíně byl postaven jako pseudogotický v 19. století, byl jednolodní s polygonálním presbytářem. Roku 1971 byl zbořen a na jeho místě byla postavena budova obecního úřadu. Zachovala se pouze hranolová věž.

Raně barokní kostel Jména Panny Marie byl postaven pravděpodobně v roce 1637. Roku 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž. Původně šlo o filiální kostel farnosti Petrovice, od roku 1857 samostatná farnost.