Výsledky hledání míst

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Trojboký sloup v těžišti náměstí v Benešově nad Černou byl postaven roku 1726. Vrcholí sochou sv. Jana Nepomuckého, podstavec obklopují svatí Florián, Roch a Šebestián. Na bocích sloupu jsou reliéfy s výjevy ze života svatých.

Barokní morový mariánský sloup dali postavit vyškovští radní r. 1719 jako památník a poděkování za skončení morové epidemie (sochař Jan Christian Pröbstl). Mramor. oblakový sloup se sochou P. Marie doplňují sochy dalších 4 světců a samostatné sochy sv. Jana Nepomuckého (1754) a sv. Floriána (1771).

Sloup postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Bohatá sochařská výzdoba podstavce se sochami sv. Rosalie, Františka Xaverského, Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny vrcholí dvojsochou Panny Marie a sv. Karla Boromejského na vrcholu. Naposledy opraven 1943.

Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.

Sloup postaven v letech 1716-18. Dílo sochaře Jana Sturmera. Postaveno na paměť morové epidemie z roku 1715. Sloup je zlacený. se sochami svatých. Ve stylizované jeskyni socha sv. Rozálie. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty.

Barokní pískovcový pilíř z r. 1731. Sousoší Panny Marie s morovými světci, sv. Šebestiánem, sv. Rochem a sv. Karlem Boromejským. Na trojbokém obelisku socha Panny Marie v oblacích. V letech 2013-2016 sloup restaurován. Zapsán do seznamu kulturních památek ČR.

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.

Votivní sloup z r. 1715, postaven jako poděkování malostranských radních za ukončení morové epidemie v roce 1713. Autor návrhu je G. B. Alliprandi, autoři plastik J. O. Mayer a F. Geiger. V r. 1772 doplněn plastikami I. F. Platzera.

Morový sloup Nejsvětější Trojice zhotovil v letech 1716–1725 olomoucký mistr Jan Václav Sturmer. Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a řadou dalších soch světců a andílků je považován za jeho vrcholné dílo. Sloup byl vytvořen jako poděkování za odvrácení morové rány, zakázku financovalo město.

Morový sloup Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1718-19 na památku morové epidemie r. 1713 a smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringen. Kamenické práce z rukou V. A. Bümela, sochy provedl Matyáš Braun.

Trojiční sloup z místního červeného pískovce, postavený na paměť toho, že se obci vyhnul mor roku 1713. Obnovený 1875, 1909 a v 90. letech 20. století. Na vrcholu svatá Trojice, dvě trojice světců na podstavci.

Mariánský morový sloup z roku 1710 vystavěn jako dík za pominutí velkého moru. Dominuje mu barokní socha Panny Marie a dalších pět barokních soch světců.

Mariánský morový sloup z r.1716 se sochami Panny Marie, sv.Václava a sv.Jana Nepomuckého, postavený podle Giovanni Battisty Alliprandiho. Výška 11 metrů.

Morový sloup na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově z roku 1714 vystavěný na paměť epidemie, sužující město. Bohatá dekorativní sochařská výzdoba.