Výsledky hledání míst

Starý kamenný dvouobloukový most při zaniklé silnici. Technická památka mostního stavitelství. Pochází z 16. století. Most vyzděný z lomového kamene. Drnová mostovka s pilířovým zábradlím. Most památkově chráněn od r. 1963.

U obce Stříbrné Hory stojí jednoduchý klenutý kamenný most. Situovaný ve volné krajině. Pochází pravděpodobně z přelomu 14. a 15. stol. Jednoobloukový most vyskládaný z lomového kamene. Technická památka pozdně středověkého mostu. Délka mostu 540 cm, výška 170 cm, šířka 450 cm.

Kamenný most pochází z přelomu 18. a 19. století. Most 18 metrů dlouhý a 3,5 metrů široký. Jednoobloukový, oblouk má rozpětí 10 metrů a vzepětí 3,3 metry. Horní okraj z kamenných kvádrů je v průměru 4,5 metru nad hladinou řeky. Je v technicky dobrém stavu.

Most zde stával prokazatelně již ve 2. polovině 18. století. Na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1830 je most zaznačen ještě jako částečně dřevěný. Tato dřevěná část však patrně tvořila pouze tzv. mostní svršek. Dnes je kulturní památkou ČR.

Kamenný most v Jarošově nad Nežárkou pochází asi z 18. stol. a vede přes říčku Žirovnici. Je dvouobloukový o délce přes 27 m a šířce 4,5 m. Byl naposled rekonstruován v r. 2006. Od r. 1958 je kulturní památkou. Pro silniční dopravu je uzavřen, přístupný jen pro pěší a cyklisty.

Kamenný barokní most vystavěn v 2. pol. 17. století, nebo kolem roku 1700. Na konci 18. století zaznamenán do vojenských map. Má pět oblouků, pilíře jsou založeny přímo na skalním prahu, na straně proti toku potoka zpevněny břity. Od r. 1958 na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Kamenný most přes Zdobnici ve Vamberku z let 1864-1865 je tříoblouková stavba se dvěma zkosenými pilíři a zdobená původně osmi plastikami od Eduarda Harnacha, které zpodobňují národní světce a Ukřižování. Dvě však byly pro poškození demontovány. Pod mostem je na řece splav.

Most je vzácná barokní památka ze 16. století. Most prošel rozsáhlou přestavbou v 18. stol. a byl osazen šesti barokními sochami vzniklých kolem r. 1757. Sochy postupně zmizely. Na mostě jsou nyní repliky dvou posledních. Barokní most byl ve zchátralém stavu, nyní restaurován.

Unikátní kamenný most vystavěn v první polovině 18. století. Boční strany mostu zděné, vrchní část tvoří břidlicové desky. Most o jediném půlkruhovém oblouku je chráněnou technickou památkou.

Barokní kamenný most o dvou obloucích z lomového kamene a plně vyzděným parapetem postaven r. 1773, délka 12 m, šířka 6 m, výška nad hladinou Budišovky 4 m. Nad středním pilířem na parapetu druhotně osazena pískovcová skulptura sv. Jana Nepomuckého pocházející z r. 1725 připisovaná J. A. Heinzovi.

Kamenný most přes Svratku vystavěn r. 1856 v místě dřevěného předchůdce. Most ze tří oblouků, 17 m dlouhý, 5 m široký a 4 m nad hladinou řeky. Pilíře z pískovce, oblouky a parapety z lomového kamene, parapety kryty kamennými deskami. U mostu kámen označující hranici mezi Čechami a Moravou.

Kamenný most pochází z poloviny 19. století. Nad vrcholy kleneb jsou čtyři kamenné chrliče. Nad středním pilířem bývala na jedné straně socha sv. Jana Nepomuckého a na druhé litinový kříž. Po jejich opravě v roce 1993 byly oba artefakty vandalsky zničeny. Most od r. 1968 v seznamu památkové péče.

Barokní most z let 1770-1773. Most osazen plastikami Krista na kříži a sv. Karla Boromejského od B. Edera. Most i plastiky silně poškozeny projíždějícími tanky a nákladní mi vozy, zejména v letech 1968-1988. Most i sochy opraveny v roce 1996. Sochy se však již na své původní místo nevrátily.

Dvojobloukový kamenný most neobvykle miniaturních rozměrů byl přes Arnoltický potok postaven před rokem 1652, kdy ho zachycuje mapa frýdlantského panství. Původně převáděl cestu do Bulovky, dnes slouží jako přístup od hlavní silnice k jednomu z domů ve vsi.

Most před radnicí byl postaven v 1. čtvrtině 18. století. Jednoobloukový most přes říčku Brtnici je vyzdobený šesti sochami sv. Jana Křtitele, sv. Floriána, sv. Jana Sarkandra, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Františka z Pauly z let 1715–17, jejichž autorem je místní sochař David Lipart.