Výsledky hledání míst

Kostelík datovaný do přelomu 13. a 14. století, vzhledem k poloze na tehdejší sídelní periferii působící značně archaicky. Součást areálu se hřbitovem a hranolovou zvonicí s bedněným patrem.

Kostel sv. Bartoloměje postaven v letech 1938-1939 na základech původní kaple ze 16. stol. podle plánů architekta Klaudia Madelmayera.

Kostel zal. po r. 1262, v 15.–16. stol. husitský, poté bratrský. 1625 zapálen farářem při odchodu do exilu, obnoven po r. 1672. Orientovaná plochostropá stavba s polygon. závěrem s opěráky, na západě hranolová věž, na severu sakristie.

Stavba z let 1866–67 nese prvky novorománského stylu, postaven na místě románského kostelíku. Dobře zachovaný pískovcový náhrobek paní Anny Valkounové ze Šárova (+1571). R. 1960 objevena pod omítkou unikátní malba jezdce ve zbroji.

Původně menší gotický kostel v Bohuslavicích je prvně zmiňován r. 1386. V r. 1714 byl barokně přestavěn a rozšířen. Věž byla přistavěna r. 1768. Vedle kostela stojí budova fary.

Chrám sv. Benedikta v místech, kde se slovo Boží kázalo nejméně od 11. století. Dnešní kostel byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen. Na vině tehdy byly četné trhliny zdiva. Nový kostel byl posvěcen 27.4.1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Kostel založil r. 540 irský mnich svatý Brynach. Současný kostel z l. 1420-1450, věž z r. 1380. Od reformace v 1. pol. 16. stol. anglikánský, r. 1864 přestavěn. Dvojice kamenů s keltským čárkovým písmem ogham. Před kostelem vysoký keltský kříž z 10. nebo 11. stol. a tisová alej.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v byzantském slohu z let 1877 až 1884 stojící na základech starší stavby.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje Církve československé husitské v Pěnčíně byl postaven roku 1934. Jeho zvláštností je spojení s rodinným domem a poměrně prostý vzhled. Špici kostelní věže zdobí kalich.

Moderní kostel v sídlištní zástavbě. Má tvar elipsy a vedlejší věže (zvonice). Z českých tvůrců se na něm podíleli architekt Marek Štěpán a malíř Jakub Špaňhel. Interiér je dřevěný a vápencový. Výstavba z let 2004-2007.

Jednolodní, podélná gotická stavba s trojúhelným štítem odsazeným obdélným závěrem a čtvercovou osově umístěnou sakristií, přest. renesančně r. 1550, barokně r. 1761. Další úpravy v l. 1896 a 1957. Při kostele barokní hranolová zvonice z r. 1687.

Hřbitovní kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech je z let 1550–1562.

První zmínka o obci Vícov pochází z roku 1358. Farní kostelík sv. Floriána byl zřízen arcibiskupstvím na náklady obce v roce 1730, vysvěcen v roce 1750. Boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové.

Románský kostel z 2. pol. 12. stol. přestavěný barokně (1751-57) a neoslohově (1840,1860). Obdélná jednolodní stavba s hranolovou věží v čele. Loď členěna polopilíři s pilastry na tři přibližně čtvercové prostory. Na severu drobná čtvercová sakristie.

Původně dřevěný kostel z 12. nebo 13. stol. Kamenný gotický kostel z 15. stol. Přestavby postupně ve všech slozích. Od r. 1777 kostel klasicistní. Kryté vstupní sloupořadí postaveno v dórském stylu. V r. 1949 katedrála uzavřena, interiér zlikvidován. R. 1998 chrám navrácen římskokatolické církvi.