Výsledky hledání míst

Poutní místo na kopci nad vsí Ostré nechali postavit jesuité v letech 1703-7. Skládá se z věžovitých kaplí Nalezení a Povýšení sv. Kříže, mezi nimiž stojí malá kaple Božího hrobu. Všechny kaple stojí na terase, přístupné po dlouhém schodišti.

Kalvárii založil počátkem 18. století hrabě Pavol Balaša. V r. 1855 byla obnovena křížová cesta, r. 1859 vznikla kaple Bolestné Matky a v letech 1862-1864 otevřená kaple Ukřižování s 5 zastaveními. Za kalvárií byl v r. 1863 vztyčen kříž na památku kardinála Jana Szcitovského.

Pozdně rokokové sousoší z r. 1798. Kamenosochařské dílo regionální úrovně. Trojdílný podstavec s volutovými křídly. Na římse dva konzolovité podstavce, na nich vlevo P. Marie a vpravo sv. Jan. Pylon nese kříž s korpusem Krista. R. 1998 sousoší restaurováno. R. 1964 zapsáno jako kulturní památka.

Barokní sousoší Kalvárie stojí před kostelem. Pochází od neznámého autora. Je zhotoveno z červeného pískovce, pochází z roku 1761. Rustikálně pojatý kříž s tělem Krista a u něj dvě sochy. Panna Marie a sv. Jan. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Kamenný kříž na skále nad silnicí vztyčený na tzv. Kalvárii na místě bývalé křížové cesty. Postavený a vysvěcený v roce 1890. Kdysi romantické místo nad řekou Ostružnou s krásnými výhledy.

Klasicistní pískovcové sousoší Kalvárie pořízené r. 1801. Významné regionální dílo. Součást kompozice soch před kostelem sv. Jakuba Většího. V přední straně kartuše s reliéfem srdce Páně. Na soklu stojí postavy P. Marie a sv. Jana. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1995.

Pískovcové, autorsky neurčené sousoší z r. 1832. Kalvárie sestává z trojdílného kamenného podstavce a krucifixu. Na čelní straně dříku podstavce reliéf Madony v oblacích, na pravé straně reliéf sv. Václava, vlevo sv. Jana Nepomuckého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2006.

Sousoší vytvořeno v letech 1730-1731. Prostřední kříž s Kristem nese pozlacený nápis INRI, boční kříže pak postavy Lotrů. Pod Kristovým křížem stojí sv. Jan Evangelista a Panna Marie. Nad Ukřižovaným mezi hlavičkami andělíčků holubice, nad ní Bůh Otec s trojúhelnou svatozáří a rozepjatýma rukama.

Pískovcový kříž nedaleko Pražského mostu. Na krajích oblouku římsy jsou umístěny sochy. Na levé straně se nachází sv. Jan, na druhé straně Panna Marie. Kříž na podstavci stojí mezi oběma postavami. Na tomto podstavci je křížek, srdce a kotva. Symbolizují tři božské ctnosti, víru, lásku a naději.

Kalvárie z r. 1725 připomíná morovou epidemii v obci v letech 1714-1715. Donátory byli manželé Wagnerovi. Památkově chráněno od r. 1958.

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.

Při cestě na Zelený vrch od r.1728 budováno poutní místo. Proto se místo nazývá Křížový vrch nebo Kalvárie. Postavena řada kapliček se zastaveními Ježíšova utrpení. Cesta zakončena kapličkou. Od r. 1945 Kalvárie chátrala. Po r.1991 zrenovována.

Kalvodův kříž byl postaven na památku zachránění od moru rodiny Kalvodovy v roce 1771. V současné době je zde křižovatka turistických tras.

Kámen neštěstí připomíná místo, kde se v roce 1672 zabil rytíř z Rumerskirchenu, který předtím v opilosti prostřílel obraz sv. Anny Samotřetí v kapli zámku Volšovy. Kámen byl v roce 2008 opraven a vybaven sloupkem s informační tabulí.

Kámen republiky, umístěný na rakouské hranici vojáky v době ohrožení Československa v roce 1938 před sídlem jejich posádky.