Výsledky hledání míst

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.

Nepatrné terénní pozůstatky zeměpanského dvorce, později biskupského hradu ze 13. stol. zaniklého před pol. 15. stol., ležící na mírně vyvýšeném místě u kostela sv. Václava.

Hradiště na ostrohu nad Berounkou nedaleko Kazína. Hradiště nebylo doposud bezpečně datováno, archeologické nálezy dokazují přítomnost lidí v neolitu, eneolitu, době bronzové i v raném středověku. Mohutný šíjový val byl považován za mohylu kněžny Kazi.

Terénní pozůstatky tvrze postavené zřejmě ve 14. století, poprvé zmiňována v roce 1416 při připojení ke Studeněvsi. V polovině 16. století zmiňována jako pustá. V r. 1711 obnoven dvůr na místě původní vsi a tvrze – dnešní statek Martinice.

Dnes zaniklý hrad Hungerberg postavený Slavkem a Borešem z Rýzmburka, držiteli Bochova, připomínanými r. 1349. V roce 1412 v rukou nepřátel Václava IV. ztratil na významu. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl zničen.

Zaniklá tvrz Vranovských z Valdeka, zchudlé větve významného rodu Buziců, ze 14. stol.. V 15 stol. připojena k Rožmitálu, zanikla zřejmě požárem během 16. století. Doposud jsou dobře patrné její terénní pozůstatky obdélného tvaru chráněné příkopem.

Hůrky jsou starou hornickou osadou, kde byly od středověku až do první poloviny 18. století těženy drahé kovy. Za třicetileté války byla ves vypálena švédskými vojáky generála Königsmarka. Zemní zbytky po těžebních jamách jsou v lese severně od vsi.

Pozůstatky gotického hradu. Postaven r. 1341 na ochranu okolních vsí proti nebezpečí z Bavor. V 15. st. se zde usídlil loupežník Habart Maršík z Hrádku a přepadal odtud kupce na tzv. Zlaté stezce. V r. 1441 byl hrad obležen, poté zapálen a rozbořen.

Jediný dochovaný bastion městského opevnění Stříbra, tzv. Husitská bašta, zmiňována již v 1. polovině 15. století. Po zrušení hradeb přestavěna na obytný dům, nyní slouží jako restaurace.

Památník ve tvaru mohutného kamenného kalicha postaven r. 1925 na paměť husitské posádky jevišovického hradu upálené Rakušany r. 1421. Památník zničený Němci za 2. světové války obnoven r. 1956 v původní podobě.

Barokní pohřební kaple sv. Kříže byla vybudována k uložení ostatků majitele tachovského panství Johanna Filipa Husmanna a jeho manželky Emílie z Donína před rokem 1782. V 70. letech 20. století byla pobořena, zůstaly fragmenty obvodového zdiva s výškou maximálně 150 cm, r. 2015 zakonzervované.

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.

Největší viklan v Česku tvořící součást devítihektarové přírodní památky vyhlášené r 1977.

Husova lípa - jediný strom z původního stromořadí k hradu Šostýnu. V r. 1933 postaven při lípě Klubem čs. turistů památný kámen s nápisem \"Husova lípa\" a symbolem kalicha na památku Jana Husa. Stáří stromu 150 let. Od r. 1997 památný strom ČR.

Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.