Výsledky hledání míst

Malé zbytky hradu, založeného asi Janem Střiměličkou před r. 1359, kdy je poprvé doložen. R. 1381 se uvádí hradní kaple Početí Panny Marie. Při prodeji zboží Valdštejnům r. 1554 byl již hrad pustý. Dochovaly se zarostlé zbytky zdiva, valy a příkopy.

Náhorní planina osídlena od mladší doby kamenné. V době bronzové hradiště. Slovanské hradiště z 8. stol, v 9. stol. spojováno s Canburgem z franských análů. V 9.–10. stol. opevněný dvorec a kostel sv. Jiří. Hradiště opuštěno asi ve 13. stol.

Hranická propast je nejhlubší propastí ve střední Evropě (zatím naměřeno 473,5m září 2016). Dno propasti je zatopeno jezírkem, jehož dna zatím nebylo při měření dosaženo. Propast vytvořily silné výrony termálních vod z hlubin (v podvodní části jsou jedinečné gejzírové krápníky). Součástí propasti je jeskyně.

Hraničky ležely na současné červené turistické značce vedoucí od Žulové na zříceninu Rychleby. Obec zanikla po 2. sv. válce po odsunu německého obyvatelstva, později zdemolována armádou. V místě obce je dodnes hraniční přechod pro pěší.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Historický hraniční kámen - mezník, označující hranici markrabství moravského.

Hraniční kámen - mezník, označující hranice panství: Schwarzenberského (Chřešťovice), Berchtoldů z Uherčic (Neznašov) a pozemků místních sedláků.

U Tří kamenů je rozcestí turistických cest, kde stojí hraniční kameny tří panství – kelčského, bystřického a lukovského. Na místě se nachází též pomníček studentky kroměřížského gymnázia, která zde v roce 1947 umrzla.

Hraniční kameny v dnešní oboře mezi obcemi Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Nejstarší (U zabitého) je z roku 1588, dalších pět (U jezírek) z r. 1589. Zbývající dva jsou z počátku 18. stol.

Hraniční kameny vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Hranice dlouho nebývaly vůbec vytyčeny, později se používala znamení na stromech (vysekané pruhy kůry, kříže, později erby), zídky, valy atp. Hraniční kameny začaly být hromadně používány od tereziánské doby (18. stol.).

Trojboký pískovcový hraniční kámen s heraldickými prvky byl zhotoven v roce 1681. Jeden z mála dochovaných kamenů, v minulosti vytyčujících hranici panství Ditrichštejnů, Žerotínů a Řádu německých rytířů. Od roku 1958 národní kulturní památkou.

Atypická rozhledna (25 m vysoká, 541 m n. m.) vznikla ze dvou telekomunikačních věží příhradové konstrukce z r. 1980. Po r. 1999 byly nevyužívané věže určeny k demolici; po prodeji Městu Albrechtice byly upraveny na rozhlednu se dvěma vyhlídkovými plošinami, spojenými lávkou otevřenou roku 2011.

Samota Hraza, dnes zbytek vodního mlýna, hospody a dvou stavení. V minulosti zde bývala kaplička sv. Jana Nepomuckého. Samota vznikla jako náhrada středověké vesnice Stará Ves (zmínka r. 1459), která byla zrušena postavením rybníka.

Rozsáhlé hradiště osídlené v eneolitu, době bronzové, pozdním halštatu. Největší rozmach po 2.stol př.n.l. - velké keltské hradiště (až 39ha). V severní části oppida na vrcholu Červenka pozůstatky obranné středověké stavby.