Výsledky hledání míst

Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.

Nad minerálním pramenem, vyvěrajícím zde od nepaměti, byl r. 1972 vybudován socialistický altán. Dne 24.4.2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným českým arcibiskupem a metropolitou Kryštofem a přejmenován na Pramen století. Toto vysvěcení je počátkem chystané revitalizace Doubravy.

Raně středověké hradiště v terénních náznacích na základě sporadických nálezů lze klást do 2. pol. 10. stol. První zmínka k r. 981 v Dalimilově kronice je patrně mylná. Od počátku patřilo knížatům z rodu Přemyslovců a tvořilo starobylé správní centrum jižních Čech až do konce 12. stol.

Soustava lokálních tratí ve východním předhůří Doupovských hor, v současné době se silně omezeným provozem. Postupně vznikly úseky Kaštice - Krásný Dvůr, Krásný Dvůr - Radonice, Radonice - Doupov a Prunéřov - Vilémov u Kadaně.

Hrad založen ve 12. stol. králem Jindřichem II. Jde o největší anglický hrad. Za Tudorovců obrana hradu posílena. Za napoleonských válek masivní přestavba hradu. Z 2. svět. války kasárny a voj. velitelství. Na hradě římský maják, přežil beze změn do 11. stol., v letech 1913-1915 zrekonstruován.

Zbytky bezejmenného skalního hrádku. Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné. Ve 13. st. vybudován dřevěný skalní hrádek, který měl chránit obchodní stezku podél Jizery. Dochovány místnosti vysekané do skály a kotvící drážky dřevěných staveb.

Areál skalního hradu ze 13. stol. na sedmi pískovcových blocích s převažující dřevěnou zástavbou. V 15. století opuštěn. Dochováno množství stop po zakládání dřevěných konstrukcí.

Zřicenina hrádku. Bez zmínky v historických pramenech, patrně byl postaven králem jako strážní hrad v 2. pol. 13. stol. Nálezy keramiky z obd. 13.–15. stol. Hrádek pravděpodobně zanikl požárem v době husitských vpádů.

Jednokolejná úzkorozchodná trať s rozchodem 686 mm a délkou 12 km na jihu Národního parku Snowdonia. Provoz zahájen r. 1866, odvoz břidlice z lomu a silná osobní doprava. Od r. 1951 první nostalgická muzejní železnice světa. Od r. 2021 spolu s krajinou břidlic severozápadního Walesu památka UNESCO.

Jediná původně soukromá úzkorozchodná trať v Sasku byla roku 1890 postavena z iniciativy podnikatelů v Ojvíně a Johnsdorfu. Navazovala na státní trať na dnes polském území na pravém břehu Nisy. Dodnes výrazně zvyšuje turistický potenciál oblasti Žitavských hor.

Zaniklá tvrz. Dřevěná tvrz zde mohla stát již v obd. 600–1000. Určitě se píše o tvrzi r. 1324 kdy zde seděl Heřman z Drahlína. R. 1390 se Drahlín zmiňuje jako součást liteňského panství. R. 1413 tvrz koupili Dobeš z Tmáně a Zdeněk z Podmokel, tvrz zanikla již v průběhu 15. stol.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.

Nevýrazné zříceniny hradu založeného Bohušem z Drahotuš v 13. století. Po roce 1476 připadl hrad Pernštejnům, ztratil sídelní funkci a zpustl.

Hradiště nedaleko Postoloprt bylo vybudováno na říční terase pouhé 2 až 4 m nad záplavovým územím Ohře pravděpodobně v druhé polovině 10. nebo počátkem 11. století. Zdejší místo bylo ale osídleno již od pravěku, v neolitu, době halštatské a římské.

Po zaniklém strážním hrádku zbyly pouze terénní pozůstatky, zřícenina hamru (nedokonalé vysoké pece) ze 14. st. a asi 10 m vysoká tavební věž.