Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Křížová cesta je tvořena klasicistními kapličkami jednotné podoby a je zakončena obdélnou kaplí Božího hrobu. Je rozmístěna kolem kostela Panny Marie Bolestné. Pochází z let 1836-1837. Památkově chráněná.

Menhir Dobšický mužík se nachází v lesích mezi vesnicemi Dobšice a Závišín na Blatensku a je snadno dostupný pro pěší i cyklisty po neznačené lesní silničce spojující obě zmíněné vsi. Z obou je vzdálen něco přes 2 km a je opatřen informační tabulkou.

Terénní pozůstatky zbyly po šlechtickém hradě z 2. pol. 13. st. Založen byl zřejmě Merkvartici. Tři příkopy vymezovaly dvoudílný hrad. V jádru hradu byla nalezena zemnice s pecí. Poškozen odlámáním jižní části ostrožny při stavbě silnice a železnice.

Dolánky je hradiště na vrchu Rubín, v nadmořské výšce 352 m. Archeologické nálezy dokládají osídlení od pravěku po raný středověk a někteří badatelé jej ztotožňují se Sámovým Vogastisburgem z Fredegarovy kroniky či s bájným Luckým knížectvím z 9. stol.

První doklad o existenci mlýna je v I. vojenském mapování– josefském z let 1764–1768. V r. 1930 byl majitelem mlýna Augustin Schiffner. Mlýn zanikl někdy v 1. polovině 20. stol. Dodnes se dochovaly zbytky obvodového zdiva z kamenných kvádrů, prostor lednice vytesaný v pískovcové skále a náhon.

Döllersheim je vesnice v Dolním Rakousku vysídlená r. 1938 při zřizování vojenského cvičiště pro Wehrmacht. Nyní leží na jižním okraji rakouského vojenského prostoru Allentsteig a od r. 1981 jsou její zříceniny částečně zpřístupněny veřejnosti.

Skromné zbytky hradu postaveného kolem roku 1313 Rackem, synem Sezemy z Krašovic. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna kteří na hradě nesídlili. Po roce 1785 hrad rozebrán na stavbu vesnických usedlostí.

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Brána vznikla jako součást zachovalého městského opevnění. Nahradila v 19. století (1831) starší nevyhovující původní bránu. Brána postrádá zřetelný fortifikační účel a stala se spíše prvkem reprezentace města. Stojí v městské památkové zóně Nové Hrady a je památkově chráněná.

Brána, pozůstatek opevnění Polné, vybudovaného mezi lety 1443–1500. Přilehlý dům čp. 2, má gotické jádro (na fotografii žlutý dům vlevo).

Původní gotická brána ze 14. století, přestavěna renesančně v 16. století. V její blízkosti je zachována část gotických hradeb s kruhovou baštou.

Jednoprostorové raně středověké hradiště z 11. stol. na ostrožně nad Břežanským údolím. Prozkoumáno v 80. letech 20. stol. V. Čtverákem.

Zříceniny nejspíše pozdně středověkého strážního hrádku nad údolím Oslavy. O hradu lidově zvaném Templštejn nejsou v pramenech žádné zmínky. Dochovalo se pouze torzo hranolové věže.

Zcela zaniklý barokní lovecký zámek vybudovaný pravděpodobně ve 2. polovině 18. století majitelem hošťálkovského panství Karlem Traugottem Skrbenským z Hříště. Během I. světové války zde byl umístěn vojenský lazaret. Po roce 1945 přechází do majetku státu a počátkem 90. let 20. století byl zbořen.