Výsledky hledání míst

Bačkovský hrad ze 14. stol. byl zbořen koncem 17. stol. Kaštieľ postavený na jeho místě r. 1750 byl zničen německými vojsky v závěru 2. světové války.

Hrad vznikl zřejmě na přelomu 13.-14. stol. První zmínka pochází z r. 1322. Později jej získali Bebekovci, kteří zde sídlili do r. 1566, kdy hrad obsadilo císařské vojsko. Poté ho vlastnil až do r. 1945 rod Andrássy. Dne 10.3.2012 zachvátil hrad rozsáhlý požár.

Částečně zachovalý a chátrající, částečně zřícený pův. got. hrad z konce 13. stol., vystavěný jistým Mikulášem. Na přel. 15.-16. stol. přestavěn a rozšířen Štěpánem Mariássym, následně poškozen, ale již po r. 1538 obnoven renesančně. Hradu dominuje renesanční palác a okrouhlé věže v nárožích.

Pozůstatky nížinného vodního hradu ze 13. stol. Poprvé zmiňován v roce 1254. V období let 1387 až 1567 v rukou Perényiů. Poté do roku 1684 v rukou Drugethovců. Tehdy dobyt povstaleckým vojskem Imricha Thökölyho. O dva roky později zničen při jejich ústupu. Rozebrán při stavbě sousedního zámku.

Zřícenina hradu. První budovy pocházejí z 11. stol. Později se hrad neustále rozšiřoval a rostl (prvky románské a gotické architektury). Do 2. pol. 15. stol. byl hrad v držení krále, poté v majetku rodů Zápolských, Habsburků, Turzovců i Csákyovců. R. 1780 hrad vyhořel. R. 1945 převeden na stát.

Hrad vybudovali synové Jana z Torny po r. 1357 zřejmě rozšířením staršího hradu (pol. 13. stol.). Po r. 1406 v majetku Štefana Šafára z Branče, r. 1448 obsazen bratříky, vyhnáni r. 1458. Za Bebekovců v l. 1540 - 1550 byl hrad nově opevněn. V 16. a 17. stol. byl opakovaně dobyt, r. 1685 pobořen.

Hrad poprvé zmiňován v roce 1323. Majetkem Šošovců až do zániku v 17. stol. V letech 1451-1459 v rukou bratřického vojska. Během mocenských bojů o uherský trůn dobyt v letech 1556 a 1558. Zbořen císařským vojskem v roce 1673. Poté zdroj stavebního materiálu pro farní kostel a zámek.

Hrad založen v 2. pol. 13. stol. rodem Nagymihaly k ochraně křižovatky obchodních cest. Poprvé zmiňován v roce 1336. Od 14. stol. v rukou Sztarayovců. Poškozen královským vojskem v letech 1466 a 1594. Vždy opraven. Po roce 1715 na příkaz císaře zbořen.