Výsledky hledání míst

Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. Zřejmě v 19. století objekt koupil šlechtický rod Pongráců (Pongrácovci). Ve 20. letech 21. století proběhla rekonstrukce. Objekt slouží k bydlení.

Ve 30. letech 19. stol. klasicistně upravený zámek Eugena Szentiványho s renesančním jádrem ze 17. stol. Bloková patrová stavba s vystupujícím rizalitem byla v r. 1954 upravena na kulturní dům.

Zřícenina klasicistního zámku z pol. 19. století postaveného rodinou Medňanských na okraji obce Mikšová, na břehu řeky Váh. Ze zámku zbyly jen svislé zdi a je odsouzen k demolici.

Opevněné renesanční sídlo založili koncem 16. stol. Gužičové. V r. 1758 nechali Abafiové stavbu barokně upravit. Později zde byl sirotčinec, městský úřad a správa cestovního ruchu. Od r. 1999 se o zámek starali skauti. V současnosti je nově opravený zámek v soukromém vlastnictví.

Rokokovo-klasicistický kaštieľ rodiny Révaiovcov postavený v 18. storočí v centre obce Mošovce. Architektonicky je kaštieľ jedným z najkrajších a najzaujímavejších v regióne Turiec. Roky slúžil ako hotel a dnes slúži ako zariadenie pre seniorov Belis.

Renesanční patrový zámek s dvojicí průčelních věží v nároží. Vystavěn r. 1673 Andrejem (Ondřejem) Justhem z Necpal. Od konce 18. století sloužil správním a hospodářským účelům. Posledních sto let neobývaný a chátrá. Ve vstupním průčelí cenný renesanční portál a arkýř v patře.

Pozdně renesanční zámek na horním konci obce, vystavěný s využitím starší gotické kurie. Poprvé zmíněn až v r. 1695 za rodu Justhů. Od nich zámek přešel do rukou rodu Franklinů, kteří jej upravili a modernizovali. Obydlen do 70. let 20. století. Od té doby opuštěn a chátrá.

Barokně-klasicistní patrový zámek na půdoryse písmene L s mansardovou střechou. Vystavěn v 17. století rodem Justhů, ve 2. pol. 18. století upraven do současné podoby. Ve 20. století adaptován pro potřeby dětského domova. Dnes opuštěn a chátrá. Cenná barokně-klasicistní fasáda.

Renesanční zámek z 1. pol. 17. století ve středu obce nedaleko kláštera. Sídlo rodu Okoličányů. Poschoďová obdélná budova s nárožnímy kruhovými arkýři. V r. 1714 barokní úpravy průčelní fasády a nová střecha.

Starší sídlo snad z přelomu 15. a 16. století nechal kolem r. 1612 přestavět F. Palugy s manželkou Z. Dávidovou na opevněný renesančkí kaštěl (zámek). Do dějin se zapsal v r. 1713, kdy zde byl před popravou vězněn a vyslýchán legendární zbojník Juraj Jánošík. Dnes v soukromém vlastnictví.

Starší sídlo nechal na dnešní rokokově-klasicistní kaštěl (zámek) zvaný Bocian (čáp) přestavět některý z příslušníků rodu Palúckých v 2. polovině 18. nebo počátkem 19. století. Po r. 1945 byl kaštěl upraven a od r. 1985 slouží jako hotel.

Renesanční patrový zámek se dvěma nárožními věžemi vystavěný v obce ve svahu na úpatí Hradního vrchu s ruinou Považského hradu. Vystavěn v r. 1632 Imrichem Balassou, po požáru hradu nad ním. Lidově zvaný Burg.

Chátrající mohutný trojkřídlý patrový rokokový zámek z l. 1750–75 vystavěný rodem Balášovců. Jedná se o mladší z dvojice tzv. podhradských zámků. Zámek je nepřístupný.

Renesančný kaštieľ zo 16. storočia, ktorý pôvodne vznikol ako obytná veža. V 17. storočí bol kaštieľ opevnený. Kaštieľ bol v roku 1977 obnovený a od roku 1983 tu sídlia expozície Kysuckého múzea - Staršie dejiny Kysúc a Meštianske bývanie na Kysuciach.

Nevelký barokní zámek nechala v roce 1763 vybudovat zemanská rodina Benických, vlastnící část vsi od 17. stol. V 1. polovině 19. stol. byl zámek klasicistně upraven. Během 20. stol. značně zchátral. Nedávno se dočkal rekonstrukce.